Jak se dělá divadlo? Seznamte se s profesemi, bez kterých to nejde

Vedoucí krejčovské dílny Východočeského divadla Pardubice Jana Kosejková
Vedoucí krejčovské dílny Východočeského divadla Pardubice Jana Kosejková

Východočeské divadlo Pardubice patří k nejoblíbenějším českým scénám. Jeho hlediště je plné a na některá představení je velmi těžké sehnat lístky. Možná i vy, jste jeho alespoň občasnými diváky. Nejen proto se Český rozhlas Pardubice rozhodl vyrazit s přenosovým vozem na pardubickou scénu.

Záměrně jsme si vybrali moment, kdy nejen, že hlediště bylo bez publika, ale chvíli, kdy dokonce žádné sedačky v sále nebyly. Jak je to možné? Zaměstnanci je odšroubovali a odnesli pryč, protože se celé divadlo přestavovali na Divadelní bál. Vyrovnávali šikmý sklon podlahy hlediště, aby tam mohli stát stoly a židle. Na dřevěná prkna jeviště se pokládal tzv. baletizol, povrch vhodný pro tanec. Všichni běhali s ubrusy, skleničkami a dalšími proprietami nezbytnými pro plesové veselí. My jsme se ale s kolegyní Jitkou Slezákovou rozhodli, podívat se tam, kam běžně oko diváka nedohlédne. Do zákulisí. Byl to dobrodružný výlet.

Možná, že jste při nějakém divadelním představení obdivovali nejen herecké výkony, ale i kulisy nebo kostýmy. Za tím vším je kus práce mnoha lidí, machrů ve své profesi. Některé vám představíme.

Přes ulici za divadlem je vjezd do dvora. Za tím vjezdem je několik dílen. Scénograf svoji představu o tom, jak by to mělo na jevišti vypadat, donese na papíře právě sem. Truhláři, zámečníci, čalounící atd. na to zkušeným okem pohlédnou a dají se do práce.

Mezi barvami a štětci

My jsme zavítali konkrétně do malírny, kde svými štětci vládne Veronika Thérová. „K nám doraz scéna jako poslední na konečnou úpravu, musíme před premiérou spěchat, aby bylo všechno včas," vysvětluje Veronika Thérová. Kulisy se nejen barví, ale i třeba tapetují nebo potahují omítkou.

V dílně Východočeského divadla s malířkou Veronikou Thérovou

Východočeské divadlo Pardubice dělá i kulisy pro jiná divadla. „Naposledy byla největší zakázka pro pražský muzikál Fantom opery. Bylo to náročné. Vlastně to bylo půl roku nepřetržité malování," říká Veronika Thérová. Teď je v dílně na obrovském stole stejně velký bílý rám s bílou plochou. Pracovat na něm se teprve začne. Co to bude? „Krajinomalba podle předlohy od Františka Kavána. Diváci ji uvidí v připravované inscenaci Bílá nemoc," říká Veronika Thérová.

Bez líčidla ani ránu

Když už jsme s Jitkou v divadelním dvoře, nikam nespěcháme. Například nahlížíme do šatny Malé scény ve dvoře. Zrovna je tu vlásenkářka Ivona Stanková, která se před chvílí podílela na líčení herců pro focení plakátu. „Naše práce se nejvíc odehrává na velké scéně po šatnách herců a hereček. Líčíme, lepíme kníry po šatnách, češeme a nasazujeme paruky," popisuje svou práci Ivona Stanková. Mimo představení vlásenkáři vyrábí paruky i plnovousy. Ivona Stanková se stále vzdělává a učí se nové technologie. Novinky z oblasti maskéřiny si otestuje teď na chystané inscenaci Kráska a zvíře.

S úsměvem za šicím strojem

Už za dveřmi krejčovny bylo jasné, že se tam pilně pracuje. Šicí stroje jely na plný výkon. Švadleny chystaly kapesníčky na Divadelní bál. U toho největšího stolu na stříhání látek stála vedoucí dílny Jana Kosejková a na všechno s úsměvem dohlížela. Právě ona si od kostýmních výtvarníků přebírá jejich návrhy. A všechno začíná nákupem látek.

„To už zajišťujeme většinou my, protože výtvarník často neví, kolik je toho potřeba koupit," říká Jana Kosejková. Herci chodí na zkoušky rozešitých kostýmů a výtvarník je u toho, protože za výsledek zodpovídá. Divadelní kostým by měl nejen vypadat krásně, ale hlavně by měl herci pomoct v jeho projevu na jevišti. Dámy z krejčovské dílny jsou i věrnými divačkami Východočeského divadla Pardubice. „Nevynecháme žádnou premiéru," říká Jaroslava Krejčová. Samozřejmě na slavnostní večer se i hezky obléknou. „Nelíbí se mi, když jde někdo do divadla v džínách," říká Jana Kosejková.

Garderobiérka Marie Divišová s kostýmem z Konce masopustu

Kdo v divadle žehlí

O ušité kostýmy se starají garderobiérky. Perou je, žehlí, dělají drobné opravy. Při představení jsou v pozoru za jevištěm a jsou připravené herce doslova bleskově svléknout i obléknout. Garderobiérku Marii Divišovou s žehličkou jsme pro změnu našli přímo v budově velké scény, téměř pod střechou. „Zajišťujeme čistírnu. Aby byly boty v pořádku. Nosíme kostýmy do šaten, aby byly hodinu a půl před představením připravené," říká Marie Divišová. Proč se herci během představení nepřevlíkají sami? Do některých komplikovaných dobových kostýmů by se ani sami nenasoukali. Jindy je zase na převlek málo času a je potřeba, aby pomohly další ruce.

Koho poslouchá ředitel divadla na slovo

Sedí v malé prosklené budce vedle jeviště. Sleduje průběh představení na obrazovce i v textu. Mikrofonem volá herce v pravý čas na scénu. Ovládá oponu, oznamuje diváků, že je čas zasednout do hlediště. Tohle všechno dělá inspicient. Pardubické divadlo má dva. Jedním z nich je Martina Mejzlíková, která nám všechno ochotně vysvětlila. „Řídíme celé představení a všechno podléhá tomu, co řekneme my," usmívá se Martina Mejzlíková. Díky její pracovní pozici jí musí poslouchat nejen její manžel herec Martin Mejzlík, ale i samotný ředitel divadla Petr Dohnal, který také hraje.

Od skleniček po meče

Rekvizitáři mají doslova plné ruce práce. Musí před představení přichystat doslova hromadu věcí. Mají k tomu k dispozici plný sklad a hlavně dlouhý seznam. Nesmí na nic zapomenout. „Všechny věci, co není nábytek nebo kostým, máme na starosti my," snaží se vysvětlit, co je to rekvizita Alena Horáková. Skleničky, ubrusy, nože, popelníky, knížky… to všechno je potřeba připravit a pak zase sklidit.

Kateřina Prouzová si prohlíží netradiční kostýmy z inscenace Konec masopustu

Poslechněte si záznam…

V přímém přenosu Českého rozhlasu Pardubice z pardubického divadla si můžete poslechnout příjemné podívání s herci Dagmar Novotnou, Ladislavem Špinerem a Josefem Láskou. Slovo bude mít i herečka Jindra Janoušková, která se na konci března dozví, jestli získala Thálii za nejlepší ženský herecký výkon roku v inscenaci Kdo se bojí Virginie Woolfové? Samozřejmě hlavní slovo měl ředitel Petr Dohnal, který připravil pro naše posluchače i soutěžní otázku o divadelních pověrách.