Jak se žilo v oppidu? Na zámku v Nasavrkách zjistíte, co všechno uměli Keltové
Na zámku v Nasavrkách v Pardubickém kraji mají expozici věnovanou keltskému osídlení. Nedaleko Českých Lhotic bývalo totiž kdysi veliké keltské hradiště, takzvané oppidum, které je v krajině dodnes patrné. V muzeu se návštěvníci dozvědí, jak Keltové žili, jak zruční byli řemeslníci a také obratní bojovníci.
Konec rozvinuté keltské kultury je obestřen tajemstvím. Římští vojáci při svých taženích nacházeli zničená sídla a spálená pole. Nedaleko Nasavrk stálo před více než 2 000 lety keltské hradiště, které je dosud jediným známým keltským hradištěm ve Východních Čechách.
Keltové byli nejen dobře organizovaní a úspěšní bojovníci, ale také zruční řemeslníci. Dokázali zpracovávat železo a kromě zbraní a zemědělských nástrojů uměli vyrábět i krásné šperky.
V nasavrckém muzeu jsou k vidění jednak historické nálezy, jednak i uměle vytvořené expozice, které věrně zachycují život Keltů. Na začátku prohlídky se návštěvníci seznámí s keltskou civilizací a jejím přínosem. Přímo u vstupu je čeká replika typického domu s otevřeným ohništěm, kde keltská žena právě zpracovává len.
Keltové byli zruční řemeslníci
V jedné z místností jsou připraveny ukázky mlecích zařízení. Mimo jiné i převratný vynález té doby, kamenný mlýnek neboli žernov, který významně urychlil a zkvalitnil mletí obilí.
Dále výstava představuje Kelty jako zručné výrobce keramiky. Znali už hrnčířský kruh, nádobí zdobili kruhovými ornamenty a poté vypalovali v pecích. K vytváření pravidelných tvarů používali už tehdy kružítko.
V expozici nechybí ani ukázka postupu zpracování železné rudy a vystaveny jsou i některé kované výrobky. Specializovaná řemesla pak doplňuje výroba švarten – speciálních náramků, skla a mincí.
Další dvě místnosti se věnují pohřbívání a duchovnímu životu. V hrobech leží věrné figuríny Keltů, muže a ženy, s plnou pohřební výbavou. Keltové věřili, že se po smrti jejich duše vrátí zpět do lidského světa. Keltové byli prý nezvykle vysocí, muži měřili až 180 centimetrů, ženy byly ale malého vzrůstu.
Keltské hradiště bylo dobře opevněné
Nedaleko Nasavrk u Českých Lhotic můžete stále v terénu zaregistrovat zbytky oppida. V jedné z místností muzea je proto vystaven unikátní prostorový model tohoto hradiště. Na ploše 3 krát 4 metry se představuje oppidum, jak patrně před 2 000 lety skutečně vypadalo.
K nahlédnutí jsou připravené také dokumenty a fotografie z výzkumů, které proběhly v prostorách hradiště. K poslední velké změně došlo při stavbě blízké silnice v sedmdesátých letech.
Závěr prohlídky patří místnosti s názvem „Válka a krása“, kde se návštěvníci seznámí se základními typy zbraní a také s rozsáhlejší kolekcí replik šperků, z nichž některé jsou zařazeny do hmatové expozice a je tedy možné si je detailně prohlédnout a osahat.
Kdo by měl zájem se po prohlídce muzea dozvědět o Keltech ještě víc, může se hned od zámku vydat po naučné Keltské stezce Železnými horami. Desetikilometrový okruh s 12 zastaveními vede krásnými scenériemi přírodní rezervace Krkanka, malebným údolím řeky Chrudimky a návštěvníky dovede až k oppidu v Hradišti u Českých Lhotic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Přizpůsobit se i bojovat. Klimatickou situaci zvrátíme, čím dříve zavřeme emisní kohout, říká Jan Dusík
-
Varování před ruským imperialismem a moskevským režimem. Lipavský zkusil zapůsobit na Maďary
-
O mistrovi hokejové extraligy rozhodne sedmý zápas, Třinec mečbol Pardubic odvrátil výhrou 4:1
-
Žádný trénink, práce na zahradě a úsměv. 82letý španělský penzista uběhl za šest dnů 410 kilometrů