Šárka Kuchtová

První zmínka o židech v Žamberku pochází z roku 1666. Dnes židovskou komunitu připomíná jen hřbitov, přestavěná synagoga a nově kameny zmizelých.

Žili mezi námi, byli to naši sousedé, spolužáci, přátelé. Druhou světovou válku jich přežilo tak málo, že k obnově židovských obcí už v mnoha městech nemohlo dojít. 

Turistická sezóna podzimním počasím v Litomyšli nekončí. Město s blízkým okolím nabízí  nespočet cest a vyhlídkových míst, které potěší každého poutníka.

V Hradci Králové přibylo letos 15 Kamenů zmizelých. Jde o mosazné dlažební kostky s vyrytými jmény těch lidí, které nacistický režim donutil opustit své domovy.

V Chvojkově cihelně se zkoumaly tzv. paprsky smrti. Inženýr Jan Stampfel zde zkoumal účinky kosmického záření.

Jaro roku 1968 vonělo svobodou a nadějí, že postupně zaváděné změny vykvetou v demokratické plody, které naší zemi po komunistickém puči v únoru 1948 tolik chyběly.

Nacistická i komunistická totalita stavěla pomníky svým hrdinům. Z veřejných prostranství zmizely nejpozději s pádem těchto režimů. Kam se ale poděly?

Přinášíme Vám příběhy pěšáků odboje.

Učitel Karel Bárta byl kronikářem Chocně a vedle městské kroniky si psal deník, ve kterém zaznamenal tehdejší události někdy i minutu po minutě. 

Prostranství před pardubickým zámkem v sousedství kostela sv. Bartoloměje přitahovalo totalitní režimy, aby na něm stavěly své symboly.