Jediný sentinel v Čechách odfukuje v Žamberku

10. září 2016

Dlouhá léta byl jen kulisou v barrandovských filmových ateliérech. Dnes je opět funkční a patří k raritám Muzea starých strojů v Žamberku.

Největší soukromou sbírku parních strojů u nás a unikátní technické muzeum buduje parta nadšenců už deset let. Nezisková organizace Muzeum starých strojů a technologií v roce 2010 koupila areál bývalé textilní továrny „Mosilana“ v Žamberku, kde postupně otevírá jednotlivé expozice.

V současné době si unikátní muzeum můžete prohlédnout při dnech otevřených dveří, příležitostných akcích nebo po domluvě. Jako interaktivní centrum se stálou otevírací dobou by Muzeum starých strojů mělo fungovat za dva roky.

Století páry

V Muzeu starých strojů můžete sledovat technologický vývoj od počátku průmyslové revoluce až do dnešních dnů. Většina exponátů je plně funkčních a jejich škála je opravdu velmi pestrá. Ve výstavních prostorách a restaurátorských dílnách uvidíte monumentální lokomotivy, parní lodě, starou zemědělskou techniku, stabilní stroje, generátory, ale na své si přijdou i milovníci automobilových veteránů a motocyklů. Speciální expozice totiž mapuje i vývoj motorizmu od počátku svého vzniku do dnešních let. Muzeum má také vlastní úzkorozchodnou železnici.

Nákladní auto s kotlem

Funí jako Sentinel. Tohle rčení sice zlidovělo, dnes už ale mnoho lidí jeho podstatu ani nezná. Škoda Sentinel byl parní nákladní automobil, který vyráběly plzeňské Škodovy závody v letech 1924 - 1935. Šlo o vozy podle licence anglické firmy The Sentinel Wagon Works Ltd. Auto bylo vybavené stojatým parním kotlem a dvouválcovým parním strojem o výkonu 52 kW, uloženým před zadní nápravou.

Kotel parního nákladního automobilu Škoda Sentinel

Kotel Senitnelu spaloval nejčastěji koks. Hnací síla se převáděla na zadní nápravu díky řetězům. Zadní kola byla zdvojená. Vůz měl zásobu vody 800 litrů a 300 kg uhlí. Tak mohl ujet asi 40 kilometrů. Průměrná rychlost se pohybovala okolo 15 km v hodině, maximální asi 25. Kotel byl umístěný přibližně ve středu kabiny, volant na pravé straně. Karosérie Sentinelu byla ze dřeva a oceli. Vozy byly v provozu až do poloviny 50. let minulého století. Druhý exemplář Škody Sentinel vlastní Technické muzeum v Brně, jeden vůz je na Slovensku.

Muzeum nejen pro paromilce

K nejstarším strojům ve sbírkách muzea patří parní motor z roku 1875, ke svému pohonu využívá acetylen. Muzeum ale samozřejmě voní také benzínem. Stále se rozrůstá kolekce automobilových veteránů, v současné době muzeum vlastní okolo 30 historických vozidel. Nejstarším typem je replika parního vozidla, samohybu, který v roce 1815 sestrojil Josef Božek. Nejmladší exponáty spadají do sedmdesátých let minulého století. Snahou muzea je, aby exponáty byly funkční, jako například jeden z posledních přírůstků, sportovní vůz BMW 328 z roku 1939 se šestiválcovým motorem.

Muzeum starých stojů vlastní asi třicet historických automobilů

Muzeum v působivém a funkčním prostředí

Expozice muzea sledují vývoj technologie v Rakousku- Uhersku a Československu, nabízí ale také srovnání s vývojem v Evropě a ve světě. Muzeum starých strojů navíc respektuje a využívá historické prostředí bývalé textilní továrny, část výstavních prostor proto bude věnovaná i příběhu textilní výroby.

Továrna vznikla v roce 1836, založil ji podnikatel Mikuláš Vonwiller. Vlněné látky se tu vyráběly až do roku 2007. Z architektonického hlediska jde o jeden z nejzajímavějších výrobních komplexů Orlickoústecka. Prošel sice řadou rekonstrukcí a přestaveb, vedení muzea chce ale továrně vrátit co nejpůvodnější vzhled. Rekonstrukcí tak prochází třeba kotelna, která získává podobu z období mezi světovými válkami, včetně instalace velké stacionární parní lokomobily z roku 1925.

autor: BRA
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.