Ke zdraví se musíte projíst, radí dietoložka

jídlo, oběd
jídlo, oběd

Chcete být zdraví a plní energie? Tak jezte! A přemýšlejte o tom, co je na vašem talíři. O vyvážené stravě jsme si v rozhlasové Radioporadně povídali s dietoložkou Karolínou Hlavatou.

Zdravý životní styl? To znamená jíst všechno, veškeré skupiny potravin. Mnoho lidí si ale pod pojmem zdravá strava představuje, že se nemá jíst maso nebo mléčné výrobky. „Teď je módní vyřazovat lepek, a to není správně. Člověk je všežravec a každá potravina nám dává něco dobrého. Neexistuje nezdravá potravina, existují pouze nezdravá množství,“ zdůrazňuje Karolína Hlavatá.

Vím, co jím

Měli bychom mít základní povědomí o nutričních hodnotách potravin. Dále je důležité umět přečíst si informace na obalech, abychom věděli, co nám výrobce sděluje.

Čtěte také

Karolína Hlavatá je také odborným garantem iniciativy Vím, co jím. V jejím logu je modrá fajfka, která symbolicky potvrzuje potraviny, ve kterých nejsou rizikové živiny. Tím se myslí např. nadměrný příjem soli, cukru, nasycených kyselin a nedostatek vlákniny. Cílem iniciativy je usnadnit spotřebiteli výběr vhodnějších potravin.

Jak číst etikety

Prvním údajem je energetická hodnota ve 100 gramech výrobku. Uvádí se v kilojoulech, nebo kilokaloriích. Pozor, ať pojmy nezaměníte, není to totéž. 1 kilokalorie = 4,2 kilojoulu. Dále čteme údaje o tucích. Nasycené tuky jsou našemu tělu méně prospěšné. Právě ty bychom měli v naší stravě maximálně snížit.

Sacharidy se dělí na složené a cukry. Právě u cukrů by číslo na výrobku mělo být co nejnižší. Vodítkem je, že by cukrů nemělo být více než jedna třetina z celkově uvedených sacharidů.

Potraviny, obchod, supermarket

Bílkoviny jsou důležitým parametrem. V naší populaci je lidé příliš nekonzumují. Týká se to především obézních. Právě údaj o bílkovinách by měl být na etiketě co nejvyšší.

Chyby ve stravování

Hodně lidí, když chce snížit svoji váhu, zmenší porce všeho. Sice se snaží jíst hodně zeleniny, vynechat pečivo, ale opomíjejí bílkoviny. Kolik jich potřebujeme? Jeden gram bílkovin denně na jeden gram naší tělesné hmotnosti.

„Bílkovina je stavební složka všech tkání, je důležitá, abychom byli nasycení, fungovala nám imunita,“ říká Karolína Hlavatá. Když nám bílkoviny chybí, cítíme se hladoví a unavení. Tělo je ale potřebuje, tak si je bere ze svalů. A kvůli tomu se nám ještě navíc zpomalí metabolismus.

Kde vzít bílkoviny? Najdete je v mase, rybách, vejci, tvarohu, sýru. Vhodné jsou mléčné výrobky jako takové. „Z rostlinných zdrojů jsou především v luštěninách,“ připomíná Karolína Hlavatá.

Čtěte také

Další velkou chybou ve stravování je, že většina populace jí málo často. Konkrétně vynechává dopolední a odpolední svačinu. Tělo kvůli tomu postrádá potřebné živiny. „Ideální je kombinace třeba jogurt a jablko nebo kefír a okurkový salát,“ dává příklad Karlína Hlavatá.

Když svačiny vynecháme, hned nám tím pádem chybí zdroj bílkovin, vápníku nebo složených sacharidů. Lepší tedy je dát si něco menšího, než odejdete z práce, pak opět, než uvaříte večeři, než nejíst vůbec.

Jogurt a zásady zdravé výživy

„Lidé přijdou v pět hodin hladoví z práce s nákupem a hned trhají obaly na potravinách. Vlastně hned večeří a v deset večer mají opět hlad. To je špatně,“ vysvětluje Karolína Hlavatá a dodává, že ke zdraví se musíme vlastně projíst.

Jak velké porce?

Nemusíme všechno vážit. Stačí nám k odhadu naše vlastní ruce. Ke každému jídlu si přidejte ovoce nebo zeleninu o velikosti naší pěsti. Jde-li o drobné ovoce nebo listovou zeleninu, jsou to dvě hrsti.

Proč nemáme úplně vynechávat z naší stravy lepek? Proč by nás mělo jídlo bavit? Je ve zdravé výživě skutečně všechno zdravé? Jak hodně je důležitý pitný režim? Poslechněte si záznam pořadu.