Kostel na Chlumku v Luži vznikl kvůli vzácnému zázračnému obrazu Panny Marie Pasovské
Kdyby nebylo svatebního daru, který hraběnka Eva Marie Maxmiliána ze Žďáru dostala při svatbě s Vilémem Slavatou, pravděpodobně by v Pardubickém kraji dnes nestál barokní skvost - kostel Panny Marie Pomocné na Chlumku v Luži. Vzácná kopie zázračného obrazu Panny Marie Pasovské totiž budila takový zájem lidí, že se hraběnka rozhodla pro něj vytvořit vhodné místo.
A to nejen proto, aby ho mohlo vidět co nejvíc lidí, ale aby tím i upevnila katolickou víru v kraji. A byl to právě břidlicový vrch Chlumek, kde byla v roce 1690 zahájena stavba původního kostela.
Ke kostelu v Luži vede několik schodů. Když k němu vystoupáte, naskytne se vám krásný výhled do okolní krajiny. Uvidíte Polabskou nížinu, část Svitavské pahorkatiny a dohlédnout je možné až k Vysokému Mýtu. A po vstupu do kostela budete ohromeni barokní krásou vnitřku lodi.
Obraz, který Eva Marie Maxmiliána dostala od svého bratra Františka Jiřího Eusebia, dnes můžete vidět umístěný přímo na oltáři. Jde o velmi zdařilou kopii Panny Marie Pasovské od Lucase Cranacha staršího.
V roce 2012 byla městu Luži přiznána dotace na obnovu kostela, a tak byl ze strany přistavěn výtah, určený zejména pro pacienty místního rehabilitačního ústavu - Hamzovy léčebny. Pro vozíčkáře byl totiž problém kostel navštívit kvůli schodům, které ke svatostánku vedou.
A protože je kostel Panny Marie Pomocné poutním kostelem, poutě se tam dodnes konají. A zajímavé je, jak je místní lidé mají od nepaměti pojmenované. V květnu je to pouť Třešňová, v srpnu Okurková a v září Švestková. A proč tomu tak je?
Na poutě vždy chodili lidé z širokého a dalekého okolí a pochopitelně s sebou vodili i děti. Prodával se tam perník a další dobroty a děti se často ptaly rodičů: „Kdy už půjdeme do Luže na pouť?“ A protože děti neznají měsíce, začalo se říkat: „Až budou červenat třešně, tak půjdeme na Chlumek na pouť.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
