Míchova skála u Javořice má dvě kolmé věže. Přesto se na ně dá pohodlně vystoupat
Nedaleko kempu Velkopařezitý u Telče na Vysočině se ve výšce 773 metrů nad mořem nachází Míchova skála. Sice je o 64 metrů nižší než nedaleký nejvyšší vrchol Českomoravské vrchoviny Javořice, ale zase je z ní krásný rozhled. Tedy prozatím. Rostou kolem ní stromy, které skálu začínají pozvolna přerůstat.
Z kempu vede úzká asfaltová silnice až k bývalé hájence, která patří Lesům České republiky. Před ní si na otevřené větší louce můžete projít přírodní arboretum. Cesta pokračuje mezi stromy asi kilometr a nenápadně se pozvolna zdvíhá až k rozcestníku. Od šipky už je to cestou plnou balvanů asi jen 200 metrů.
Tabuli s popisem skalního útvaru Míchova skála najdete snadno, hustý porost byl nedávno vymýcen kvůli náletům kůrovce v předchozích letech. V roce 1984 se Míchova skála stala přírodní památkou. Její výměra je pouze dvě desetiny hektaru, ovšem komplex dvou mrazových věží dosahuje výšky až 13 metrů.
„Je to žulové skalisko, které v pravěku vystoupilo nad povrch díky zvětrávání. Okolí bylo buď odneseno větrem, nebo odplaveno vodou. Skála byla sice rozrušena, ale vydržela,“ říká průvodce z Turistatku Javořice Petr Novák.
Míchovu skálu tvoří dvě věže a na obě se dá velmi dobře vylézt, a to i přesto, že jsou značně kolmé a výstup na ně budí respekt. Žula se totiž odlupuje ve vrásech, což vytváří jakési schody, po kterých se dá pěkně stoupat.
Severní věž je přístupná o něco hůř, ale zvládnou ji i malé děti. Na prostoru mezi věžemi se můžete zastavit a odhadnout svoje síly. Jižní věž vyžaduje trochu obratnosti první dva metry, potom už je výstup pohodlný. Počítejte jenom s tím, že je vrcholový kámen poměrně malý.
Vyhlídka je odměnou za výstup
Skálu už místy přerůstají stromy. Ještě nedávno bylo z jejího vrcholu krásně vidět do kraje, dnes už můžete některé významné body v krajině jen tušit. Velmi dobře je vidět vysílač na nedaleké Javořici, ale také hustý les kolem něj. „Z Javořice má výhled málokdo, jen ten, komu se poštěstí dostat se na plošinu vysílače,“ usmívá se Petr Novák a ukazuje do krajiny místa, která jsou vidět z Míchovy skály. „Před sebou máme Telč, ale je schovaná za kopečkem, vidíme jen její periferii. Dobře jsou vidět větrné elektrárny v Pavlově a bývá vidět i rozhledna na vzdálenějším Křemešníku. Velký pařezitý rybník je přímo pod námi, někde tam mezi stromy.“
K Míchově skále se vydávají výletníci z kempu, ale výjimkou není ani skupina cyklistů, kteří si náročnou cestu po kopcích Vysočiny zpestří výstupem na skálu. V případě dětí ale raději nechte kočárky doma. „Rozhodně pro menší děti doporučuji spíše nosítko. I my jsme tak před lety absolvovali se synem výstup až nahoru. A byl spokojený,“ uzavírá Petr Novák.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
