Kůrovcová kalamita v Pardubickém kraji: ticho před bouří

Larva kůrovce na rubu smrkové kůry
Larva kůrovce na rubu smrkové kůry

Sucho. Velké téma letošního léta. Lesnického odborníka Aleše Erbera až tak nepřekvapilo. Podle něj byla možnost se na tohle období připravit.

„Bohužel se jenom mluví a skutky v přírodě se nedějí. Jde o selhání spíš středních managementů, které vytvářejí podklady pro vrcholné řízení ministerstev nebo státních podniků. Ti lidé měli předávat relevantní informace, které měli k dispozici,“ myslí si.

Čekání na pohromu

Na lesnictví taky dopadá kůrovcová kalamita. „Jedním z nutných krátkodobých opatření podle mě bude přistoupení k nouzovému stavu, krizovému řízení, nastavení hospodářsko-technických opatření, což by mohlo pomoci krizi se dřevem. Je to takový zaseklý špunt. Stát by mohl například vykupovat nekvalitní dříví, uskladnit ho, aby se zvýšila jeho cena na trhu. Vlastníci lesů potřebují, aby se z lesa odváželo, aby byl zajištěný jeho tok.“

Aleš Erber byl hostem ve vysílání

Expert říká, že Pardubický kraj je zatím v pohodě. „Viděl jsem určité navýšení kůrovcového dříví v evidencích, ale je to takový klid před bouří. Na Vysočině si taky ještě loni nemysleli, že to bude vážné a najednou to tam bouchlo. Zvedám prst a musíme se připravit.“

Rozpad smrkových lesů na severní Moravě

Podle Erbera dojde k rozpadu smrkových porostů vlivem sucha a kůrovcové kalamity jako na severní Moravě. „Chtěl bych proto vyzvat všechny vlastníky lesů, aby do svých lesů chodili a důkladně pozorovali vývoj svých lesů, a to především těch smrkových. Pokud by nevěděli, jak správně postupovat, ať se poradí svým lesním odborným hospodářem, který dohlíží nad jejich lesem.“

Kůrovec srazil cenu dřeva, lesníci na Chrudimsku omezují těžbu

Těžba dřeva

Lesníci na Chrudimsku přestávají kácet kvůli nízkým výkupním cenám dřeva. Situaci na trhu výrazně ovlivnila likvidace následků kůrovcové kalamity v jiných částech republiky. Proto se radši některé radnice rozhodly počkat a pilky prozatím dřevorubci pověsili na hřebík.

Lesy, kde zatím není v plné síle kůrovcová kalamita, by se na situaci podle Erbera měly rychle nachystat. „Je zapotřebí změna druhové skladby, struktury lesů, protože usychají, jsou dlouhodobě ve stresu. Taky zvěř ovlivňuje celý lesní ekosystém. Kvůli pěstování smrků není optimální potravní nabídka pro zvěř. Nejsou houštiny, kam by se mohla schovat. Zásadní rozhodnutí se nedějí, což mi v tomto případě chybí.“ 

Nepestré lesy

V českých lesích teď rostou hlavně smrky. „Je to přirozený vývoj. Dřív lidé žili z lesů daleko víc. Každý nástroj se dělal z jiné dřeviny. Dnes už zbývá opravdu jenom průmyslová poptávka po smrku. Mělo by se podporovat zpracování dalších dřevin. Pro vlastníky lesů to je výzva, aby pěstovali daleko pestřejší skladbu lesů,“ tvrdí Aleš Erber.