Kustošova lípa a jilm v Přemilově

LIPKA – KUSTOŠOVA LÍPA

Nad ostatními domy na cestě kolem luk do místního lesa vykoukne polorozpadlá tvrz a proti ní se tyčí náš památný strom – Kustošova lípa.


Tvrz obývala českobratrská šlechta Kustošů ze Zubří a Lipky. Mají ve znaku dvě hlavy kozla se zlatými rohy. Lípa stojí na cestě, bývalé aleji, mezi tvrzí a rodinnou hrobkou.

Lípa má 870 cm, je stará asi 600l et, 32 m výšky. Vypadá, jak vyrostlá ze dvou kmenů. Jedná se o genetický dvoják. To znamená, vsazena jedna rotlinka a časem se rozdělila. Pro lípu je tento růst nebezpečný, lehko se může ve větru zlomit.

Mohou mít stromy obruče?
Tento zdravý kraj vyzývá k příjemnému výletu.

PŘEMILOV – JILM FACÍR

Přijeli jsme samotu uprostřed lesů, zastavili u staleté hájenky. Nenápadná obdélníková přízemní budova.

Na tabulce u památného jilmu je psáno obvod 403 cm, ale my jsme s ing. Kyzlíkem naměřili 459 cm. Od doby vyhlášení už hodně vyrostl.

Jilmu se také říká jilm facír. Facír byl potulný lesnický vyučenec. Tak jako krajánci chodili do mlýnů, facíři chodili od hájenky k hájence, vyprávěli, pomohli a po několika dnech šli dál. Živé noviny.

Podkrkonošské město Jilemnice jilm připomíná.

Jilm byl u nás velmi rozšířený strom.


Dřevo jilmu je v našich lesích původní. Po několik desetiletí jilmy odcházejí na nemoc grafiozu. Jilm se „udusí“. Asi devadesát procent z původního počtu. Z deseti památných stromů devět na tuto nemoc odumřelo.

Zajímavost: Ve staroslovanském jazyce má jilm výraz brest – historikové znají Brest-Litevský mír za Druhé světové války. Brest je město na hranicích Běloruska s Polskem.


Náš jilm svým věkem i vzezřením charakterizujeme jako facíra v mužných letech.