Legendární tuzemská alba: Tata Bojs – Futuretro
Připomeňte si geniální Futuretro z roku 2000
Cesta k Futuretru
Příběh o vzniku Tata Bojs je už dostatečně známý a v souvislosti s novou deskou Ležatá osmička i v poslední době několikrát zmiňovaný. U vzniku bylo skutečně hned několik osmiček. Dva kamarádi ze školy Mardoša neboli Marek Huňát a Milan Cais si založili Tata Bojs, když byli oba v osmé třídě a první koncert proběhl 29. června 1988 v hanspaulské tělocvičně TJ Spartak Dejvice. Tehdy s nimi ještě hrál kytarista Mareček Padevět. Tata Bojs konce 80. let byli veselá partička, kterou si zkušenější skupiny braly pro obveselení své i publika jako předkapelu. Hoši bavili publikum svým suchým humorem, kterým mnohdy zachraňovali trapasy, ke kterým na pódiu často docházelo. Tehdejší období výtečně dokumentuje první nahrávka Šagali, šagáli, kterou v roce 1991 vydal Black Point. Postupně ale „Tatáči“ zvládli hru na nástroje a začali připravovat první koncepční koncerty - Tata Bojs jako černoši, Tata Bojs jako podnikatelé, Tata Bojs a Josef Lada. Právě Josef Lada se stal výraznou inspirací pro druhou nahrávku lakonicky nazvanou Ladovo album, vydanou po velkých průtazích v roce 1995. To už sehrané duo Mardoša Cais doprovázel zručný muzikant Marek Doubrava. Společně také v roce 1997 nahráli svěží debutové album Ukončete nás, hity Divnosti a Jaro kapele přivábili nové proudy příznivců. Kapela si získala velkou pozornost výpravnou a nesmírně nákladnou akcí Tašou, kde dosud málokdy vídaným způsobem propojili hudbu, divadlo, film a vizuální efekty. V roce 1998 ještě vydali akustické album Nekonečná stanice a poté už po nich skočila velká gramofirma Warner Music, která jim umožnila třetí a ve všech směrech zásadní album Futuretro, které vyšlo na jaře roku 2000.

Progresivní uragán
Na Futuretro přišli Tata Bojs s geniálním konceptem revivalu budoucnosti, do kterého umně smíchali prakticky vše, co jim tehdy přišlo pod ruku. Elektronické zvuky se zde přímo potkávají s vlivy klasické hudby a Bedřicha Smetany, v některých písní se Tata Bojs pustili až do divokého hard corového dobrodružství. Progresivními aranžemi, kvalitním zvukem a hitovostí valné většiny skladeb předběhli svou dobu. Do zatuchlé české kotliny vlétlo dobrodružné a eklektické Futuretro jako uragán. Přes všechen hudební progres dokázali Tata Bojs zůstat sami sebou, z nahrávky se nevytratila jejich tolik typická rozpustilost, kterou ještě umocňují samply z různých filmů (Mardošova milovaného Funése nevyjímaje) a především pak texty. Ano, texty jsou další nespornou kladnou stránkou Futuretra. Nalezneme zde jak posmutnělou Jednotku času, rozpustilou Maličkou, slovními hříčkami nabyté Lasičky, repetitivní Toreadorskou otázku, kde se mantricky opakuje „Býk či nebýk – to je oč tu běží“ nebo křehounká Duševní.

Album roku
Zástup hostů, kteří se podíleli na nahrávání je vskutku uctiví. Vedle stálého hosta zpěvačky Kláry Nemravové nebo tehdy ještě nepříliš známého zvukaře Dušana Neuwertha zde nalezneme Jana Muchowa, čelistky Andreu Kostankiewicz a Lucy Fillery nebo houslisty Vojtu Lavičku a Viktora Ekrta. Někteří z nich se zúčastnili i velkolepého křtu v Divadle Archa, kde se to jen hemžilo projekcemi a speciálními dekoracemi. Desku kapela podpořila několika povedenými klipy a rozsáhlým a skvěle navštěvovaným turné. Zkraje roku 2001 pak Tata Bojs sklidili zasloužené ovace od novinářské obce, získali dvě nominace na Anděly, za album roku ho označili magazíny Rolling Stone a Rock & Pop. Za jednu z nejzásadnějších porevolučních nahrávek Futuretro označila i pozdější anketa MF DNES, která ho velebí jako nejlepší české album všech dob. K této chvále se směle připojujeme a souhlasíme.

Odchod Doubravy
Futuretro vyneslo Tata Bojs na výsluní a skromné hochy z Haunspaulky vytáhlo do první ligy. Dlužno podotknout, že ani nově nabytá sláva s nimi nijak nezahýbala. Jen kytarista Marek Doubrava volí přátelský odchod a před Tata Bojs dává přednost svým aktivitám v souboru Doubravánek a kapele Hm… Doubravu nahrazuje talentovaný kytarista Maťo Mišík a skupina v roce 2002 vydává další výborně album Biorytmy.
A Futuretro? To i v roce 2011 nadále zní jako v době svého vzniku. Moderně, rozpustile, svěže, nadčasově, plné chytlavých melodií, chytrých a vtipných textů.

Tracklist:
1. …
2. Ramínka (Tata Bojs / Milan Cais)
3. Vesmírná (Tata Bojs / Milan Cais)
4. Lasičky (Tata Bojs / Mardoša)
5. Toreadorská otázka (Tata Bojs / Mardoša)
6. Duševní (Tata Bojs / Mardoša)
7. Geometrická (Tata Bojs / Mardoša)
8. Maličká (Tata Bojs / Mardoša)
9. Žluté křeslo (Tata Bojs / Milan Cais)
10. Prométheus (Tata Bojs / Mardoša)
11. Jednotka času (Tata Bojs / Milan Cais)
12. Oba Dva (bonus) (Tata Bojs / Mardoša)
Obsazení:
Mardoša – baskytara, průzkum archívu, vzorkování, tvorba a úprava smyček, anglický rap…
Marek Doubrava – elektrické a akustické kytary, klávesy, zpěv, valcha, notové zápisy, německý rap…
Milan Cais – bicí, zpěv, perkuse, tubulární zvony, tvorba a utahování smyček, bubínek miminko, klávesy, francouzský rap…
Andrea Kostankiewicz – čelo
Viktor Ekrt – housle, sbor
Vojta Lavička – housle, sbor
Dalibor Vinklát – kontrabas
Lucy Fillery – čelo
Tomáš Schilla – čelo
Klára Nemravová – zpěv
Filip nebřenský – filosofická flétna
Jan Kopecký – klávesy
Jan Muchow – klávesy
Milan Cimfe – samplovaná kytara
Emil Heyrovský – tabla
Jaromír Linhart – hoboj
Ilona Šimková - Šepot
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.