Leo Herrmann zachránil před nacismem 2500 Židů, jaké dát purimové dárky a proč navštívit Luži

Lanškrounský zachránce Leo Herrmann

Jeho jméno zná jen málokdo, a přesto bychom bez něj pravděpodobně nemohli číst dílo Franze Kafky. Leo Herrmann totiž po Mnichovu v září 1938 začal organizovat takzvaný Československý transfer, díky němuž uteklo před nacismem do britské Palestiny 2506 zdejších Židů. Byl mezi nimi i Max Brod, který touto napínavou cestou v noci ze 14. na 15. března 1939 vyvezl Kafkův archiv. V Herrmannově rodném městě Lanškrouně je nyní v Multifunkčním centru LArt k vidění výstava, která osud tohoto dosud neznámého zachránce československých Židů připomíná. Zeptali jsme se na něj kurátora Zbyňka Taranta ze Západočeské univerzity v Plzni.

„Leo Herrmann byl renesanční člověk. Byl to novinář, právník, filmový producent, diplomat a generální tajemník sionistické agentury Keren ha-Jesod. Byl šéfredaktorem sionistických novin v českých zemích, například pražského Selbstwehru. Předsedal pražskému spolku Bar Kochba. Z této pozice pozval do Prahy Martina Bubera. Zúčastnil se delegace na mírové konferenci v Paříži, kde se seznámil s Janem Masarykem. Podporoval mírové hnutí Brit Šalom, podílel se na záchraně 2500 československých Židů před nacismem. I po válce pokračoval v činnosti pro Keren ha-Jesod,“ přibližuje osud tohoto výjimečného muže Zbyněk Tarant.

A jak se mu tedy podařilo zachránit československé Židy? „Byl to správný muž na správném místě,“ říká Tarant a pokračuje: „Měl právní vzdělání, diplomatické zkušenosti, předsedal agentuře, která se uměla pohybovat v tom minovém poli legální a ilegální migrace do Palestiny. Když se nabídla možnost využít část britské mnichovské půjčky a daru na legální migraci do Palestiny, na základě tzv. kapitalistických certifikátů, tak věděl přesně, co dělat, a na koho se obrátit.“

Jaký byl Hermannův osud za války? Zůstal v Československu? A proč je vlastně jeho jméno dnes zapomenuté, i když dokázal zachránit tolik lidí? Poslechněte si celý rozhovor s kurátorem výstavy o Leo Herrmannovi Zbyňkem Tarantem ze Západočeské univerzity v Plzni.

Purimové dárky

Purim je nejveselejší židovský svátek. Život se obrací naruby, pořádají se karnevaly a pečou se speciální koláčky, které se jmenují Hamanovy uši. Provází ho ale i vážnější zvyklost – totiž myslet na chudé. O purimových dárcích v následujícím příspěvku hovoří Leo Pavlát.

„Ze sedmi náboženských příkazů, které mají Židé plnit při svátku Purim, se celé dva týkají dárků. Jde o povinnost ,rozdávání dárků‘ a dále ,obdarovávání chudých‘,“ říká Pavlát.

„Obě zvyklosti mají svůj původ v biblické Knize Ester, která popisuje záchranu Židů před záhubou za vlády perského vládce Achašvera ve 4. století před občanským letopočtem. V závěru této historicky ne zcela doložené události můžeme číst o ustanovení slavit Purim ,jako dny radostného hodování, posíláním dárků jeden druhému a dárků pro chudé‘,“ dodává Pavlát.

Jak to tedy s purimovými dárky je? Koho je potřeba obdarovat? A čím? Poslechněte si celý příspěvek Leo Pavláta.

Proč jet do Luže

Synagoga v Luži láká návštěvníky původní dochovanou bimou i krásným, opraveným interiérem. V polovině 19. století tu žilo asi 300 židovských obyvatel, tedy zhruba pětina celého městečka. Tomu odpovídala i velikost a důležitost místního svatostánku, postaveného v pozdně barokním slohu v roce 1780. V Luži sídlil i krajský rabinát. Místní židovský hřbitov je koneckonců jedním z nejvýznamnějších ve východních Čechách. Do opravené synagogy můžete nahlédnout po předchozí domluvě – a prohlédla si ji i redaktorka Kateřina Havránková.

„Ten interiér je takový klasický, velmi prázdný. Nicméně co je tady dochováno velice dobře, tak je tady původní zděná bima, prostor, kde se četla po vyjmutí z aronu Tóra. Ten je zachovaný původně. Jak ve většině tehdy československých synagog, tak díky tomu, že to bylo místo, kde se uschovávaly různé textilie, barvy a podobně, se ten prostor zakonzervoval. A až na to, že tady zmizely lavice a další věci, tak ta bima je původní. Aron je opravovaný,“ říká znalec židovské historie Martin Růžička.

Co se našlo na půdě lužické synagogy? Co všechno tamní geniza zachovala? A zakovaly se v Luži i nějaké další domy, kde Židé kdysi bydleli?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.