Loutkoherečka Eva Hrušková: Děti musíte zaujmout a u nás se nenudí

3. listopad 2021

Znáte ji jako Popelku z filmové verze z roku 1969, zamilovala si však loutkoherectví. Za divadlo pro děti byla oceněna řádem Elišky Přemyslovny. „Děti se nesmí v divadle nudit,“ říká Eva Hrušková.

Loutkové divadlo provozuje se svým mužem, hercem a představitelem padouchů, Janem Přeučilem. Je dvojnásobná babička, inspirací jí však byli její tři synové. „Sledovala jsem, co je nebaví. Dramaturgii jsem vystudovala a sice neumím psát, ale umím dobře škrtat, a to je taky důležité. Vychováváme děti k tomu, aby se v divadle nenudily. A u nás se nenudí, protože máme skvělé scenáristy.“

Když už je náhodou zapotřebí děti upoutat, funguje, když ztiší hlas. „Tím pádem ty děti se taky ztiší. Člověk je musí zaujmout. A není potřeba dělat přemety a salta, ale stačí prostá intonace hlasu, aby se děti natěšily na to, co se bude na jevišti dít.“

Představení pro děti jsou náročná fyzicky i psychicky. Vypomáhá s nimi i Evin syn, Zdeněk Rohlíček. „Má vystudovanou konzervatoř, ale nejdřív šel raději hrát klasické divadlo. Většina herců se totiž dětí bojí.“

Řád Elišky Přemyslovny

Za divadlo pro děti získala Eva Hrušková řád Elišky Přemyslovny. Ten se uděluje významným ženám, které se prosadily v nejrůznějších oblastech veřejného života. „Pro mě to bylo velké vyznamenání. Byla jsem tam mezi velkými dámami, které se věnují charitě nebo pracují s mentálně postiženými. Tak jsem ráda, že někdo ocenil tuto mravenčí práci, kdy my se snažíme mezi děti rozvážet umění a zábavu, ale i poučení.“

Podle Evy Hruškové děti samozřejmě potřebují klauny, bublináře a kouzelníky, ale myslí si, že by měly přivonět i k trošku náročnějšímu umění. „A to je právě naše práce a my je chceme navést k tomu, aby se divadla nebály a něco od něj očekávaly.“

Zhubla 10 kilogramů

Když v lockdownu nemohli hrát, najela se svým mužem na nový životní styl a každému se podařilo zhubnout výrazných 10 kilogramů. „Skvělé je, že to není nijak omezené, jen jíte kvalitní jídla a omezujete sacharidy. Jíme i jitrnice, ale bio. Jsou bez chemie a konzervantů. A k nim si nedáme chléb, ale nějakou zeleninu.“

Kvůli sacharidům si museli odepřít i alkohol, který je plný cukrů, ale někdy si zahřeší. „Já si občas dám nealkoholické pivo a Honza třeba víno. Taky jsme se začali víc hýbat, jak jsme sundali pár kilo, tak jsme pocítili příval energie.“

Proč si nevzala příjmení svého muže? Jak vzpomíná na natáčení Popelky a hrála někdy s Libuškou Šafránkovou, která o čtyři roky později dostala tu samou roli? Poslechněte si v rozhovoru u Alex.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová