Loutkový kašpárek v Mýtě nosí kostým po živém kolegovi

17. duben 2014
Marie Švadlenová s kašpárkem

Tradici loutkového divadla obnovili ve Vysokém Mýtě přesně před 15 lety, v dubnu 1999. Loutkové divadlo Srdíčko má na co navazovat. Moderátor Jakub Malý si povídal s jeho zástupkyní Marií Švadlenovou.

Zdaleka ne všichni jsou v Srdíčku vodiči loutek, profesí bychom tam našli víc – režiséři, výtvarník, zvukař, osvětlovač nebo rekvizitář. Důležití jsou mluviči, kteří dávají loutkám hlas-sedí vzadu s mikrofonem u monitoru, protože dění na jevišti snímá kamera.

Rozhovor měl tentokrát i němého svědka

Ve studiu neseděla Marie Švadlenová s moderátorem Jakubem Malým sama. V rukou držela loutku: „Náš kašpárek je zvláštní tím, že má na sobě kostým specifický pro Vysoké Mýto. V tomto kostýmu vystupoval kdysi živý kašpárek, my jsme ho převzali a nechali jsme ušít novou podobu podle původního návrhu, který je teď uložený ve vysokomýtském muzeu.“

Kašpárek plní v klasickém loutkovém divadle prvořadou úlohu, objevuje se v mnoha představeních. Navíc komunikuje s dětmi v publiku.

Muzeum loutkářských kultur Chrudim, Spejbl a Hurvínek

Právě s dnešními dětmi má Švadlenová dobrou zkušenost. Na představení přicházejí zástupci mladé generace s rodiči nebo prarodiči. „Jsme rádi, že máme pořád plné hlediště. Hrajeme nejen veřejně, ale také pro mateřské školy nebo družiny. Dokonce chodí i sedmáci, když se ve škole učí o loutkovém divadle. Dostanou možnost loutky přímo vodit, a tak se s divadlem prakticky seznámí.“

Stálou scénu využívá Srdíčko ve Vysokém Mýtě a navíc jezdí se scénou mobilní. Doma hraje každou poslední neděli v měsíci. Prezentuje se také na různých přehlídkách. Protože jeho diváci většinou nejsou starší šesti let, tak se publikum velmi rychle generačně obměňuje.

Spustit audio
  • Životní styl
  • Rozhovor