Manžel mi imponuje, ale někdy je úplně příšerný, směje se herečka Martha Issová

Svou první roli, princeznu v pohádce, dodnes nemá ráda. Ovšem propracovala se k nádherným úlohám a k poctivému herectví. Třikrát byla nominována na Českého lva, naposledy za Danu Zátopkovou.

Maminka herečka Lenka Termerová, tatínek filmový režisér Moris Issa, bratr střihač Filip Issa, sestřenice herečka Klára Issová, bratranec fotograf Salim Issa, manžel režisér David Ondříček a spolu mají Františku a Emilku. To jen abychom si udělali pořádek v umělecké rodině Marthy Issové. Začínala v Divadle Na Fidlovačce. Od roku 2006 je v Dejvickém divadle.

Martha, psáno s H. Bylo to přání vašeho tatínka?

„Je to tak. Je to taková drobná věcička, takový malinký písmenko a dokáže člověku velice zkomplikovat život. Já jsem s tím bojovala od základní školy, protože mi vždycky nějakým způsobem to jméno někdo komolili. I s tím skloňováním je to komplikovaný. Sama jsem se s tím sžívala docela dlouho, pak jsem si říkala, že to tak je a naši se to tak rozhodli udělat. Bylo to zčásti proto, že v Sýrii, odkud můj tatínek pochází, se to jméno takto píše, když se to převede do latinky, a zčásti proto, že jeho oblíbená písnička je Martha my dear od Beatles, kterou napsal Paul McCartney pro svého milovaného psa, a taky proto, že moje česká prababička se jmenovala Marta. Všechno se to tak sešlo dohromady a vyšla z toho Martha s H.“

Martha Issová jako Dana Zátopková

Když jsem tady s maminkou před lety mluvila, vyprávěla příběh vašeho tatínka, jak se dostal do Prahy ze své rodné Sýrie. Dokážete si představit, že byste kvůli lásce dokázala zůstat v zemi, která je tak odlišná?

„Představit si to dokážu, ale představa je jedna věc a realita a praxe je věc druhá. Ačkoliv můj táta je svým založením, si myslím, vlastně Evropan nebo člověk, kterého vlastně principy, na kterých stojí náš svět, zajímají a lákají a cítí se v nich dobře. Samozřejmě vnímám určité spodní proudy a dědictví v krvi, které si nosíme všichni s sebou. I já ho u sebe vnímám, a to jsem vyrostla tady, narodila se tady.“

První roli jste měla po boku své maminky v pohádce, teď se historie opakuje, naposledy jste si spolu zahrály ve filmu Buko a i v minisérii Pozadí událostí. Vy jako drsná policistka, která žije ve vztahu se ženou, máte dceru. K tomu vaše maminka jako vaše maminka, a vaše dcera jako vaše dcera. Všechny tři na place jste spolu byly poprvé?

„Takhle dohromady ano. To napadlo Honzu Hřebejka, protože tam byla postava matky a postava dcery, která původně ve scénáři byla o něco starší, ale Honza, který se s naší Fančou narodil ve stejný den, pamatoval si to, Fanynku zná jako dítě, tak říkal, že ho napadlo, že by to mohla být klidně Fany. Já jsem se Fanynky zeptala a Fanynka, protože je to děvče praktické, tak se ptala, jestli za to budou nějaké peníze. Já jsem říkala, že zřejmě jo, tak řekla, že jo. A takhle to vzniklo.“

Martha Issová ve filmu Buko ztvárňuje autistickou dívku

O Dejvickém divadle mluvíte jako o prostředí, které kypí láskyplnou drsností. Co vše si pod tím představit?

„To znamená, že se snažíme být k sobě otevření a zároveň ohleduplní. Pro mě je to taková dobrá směska. Ty jednotlivé vztahy jsou různé, ale obecně, si myslím, tam v našem souboru tohle funguje, že si dovedeme poskytnout poměrně ostrou zpětnou vazbu, ale zároveň se máme rádi a respektujeme se. Procházíme samozřejmě různými těžkostmi, různými obdobími, hledáními a nacházeními, ale tak nějak základně se máme rádi a inspirujeme se navzájem.“

David Ondříček prý často dělá narážky na téma, že vás do skvělých rolí obsazuje právě on. Tak co má teď v plánu?

„David teď natočil minisérii Král Šumavy a tam já nejsem. Říkali jsme si, že abychom si udrželi tu radost ze spolupráce, tak je potřeba někdy si dát oddech, takže to teď probíhá. Společně teď žádný konkrétní plán nemáme. Určitě si přeju, aby to zase někdy přišlo.“

Říkala jste, že obdivujete Davida za to, jaký je člověk a jaký je umělec, a že kdyby to tak nebylo, tak už byste ho dávno zabila. Další věta, o které bych chtěla vědět maličko víc.

„Já myslím, že to tam všechno je. Je jasné, že mám k Davidovi velký respekt a lásku a líbí se mi a konvenují mi jeho životní postoje i to, jak je realizuje ve svém praktickém životě. Imponuje mi on jako umělec, ale někdy je samozřejmě úplně příšerný.“

Více o tom, co si Martha Issová myslí o životě Dany a Emila Zátopkových, jaké bylo natáčení minisérie Pozadí události s Janem Hřebejkem a jak to bylo s jejím nástupem do Dejvického divadla i o novém dramatu Úsvit, se dozvíte při poslechu celých Záletů.

Spustit audio

Související