Marián Labuda

Marian Labuda na sebe prozradil, že je hercem chodcem, a proto zná dopodrobna každé město, v kterém hostuje. Ví, že je třeba pro nastudování hry nejen teorie, ale i lidského sžití, zapadnout do kolektivu. Ví, že pyšnost a nadřazenost se dobře léčí v NY na Manhattnu. Ví, že Praha je rozmazlená. Ví, že být světoznámým hercem neplatí všude.
Panu Labudovi je v Pardubicích dobře, Pardubice má rád, ale v rodné obci, kde nyní žije, má nevyvratitelné kořeny. Když nás pozval na návštěvu, prošli jsme místa klukovských her. Například louku, kde se plazili v mokré trávě, a pak dostal revmatickou horečku. I to byl jeden z mezníků života - po léčbě se z kluka "jako proutek stal soudek". Vstoupili jsme i do vesnického kostelíku, kde na duši dítěte působilo nejen emotivní kázání pana faráře, ale i jeho schopnost podmanit si vesničany. Možná to vedlo malého Mariana k rozhodnutí být hercem, podmanit si svým umem, svou osobností nás diváky.

Marian Labuda|foto: Jarmila Kutová