Modrá je dobrá! Aneb pátrání po tajemství modrotisku
Temně modrá barva a jemný bílý vzor: modrotisk. Technika zdobení přírodním indigem obarvené látky negativním potiskem se zrodila v 17. století v Asii a Japonsku. V našich zemích doznala obrovského rozkvětu v 19. století.
Původně modrotisk sloužil k barvení námořnických stejnokrojů a vojenských uniforem, největší popularity ale dosáhl ve spojení s jemnými květinovými vzory, používanými na tradičních lidových oděvech.
Modrotisk nás v roce 2018 zařadil na seznam UNESCO, protože se dodnes ručně vyrábí u Danzingerů v Olešnici na Moravě (už od roku 1816) a u Jochů ve Strážnici. Navíc žijí ve Dvoře Králové na Labem dva poslední Evropané, kteří ručně vyrábějí modrotiskové formy: Milan Bartoš a Jaroslav Plucha.
Jak modrotisk změnil život v severovýchodních Čechách, na trojmezí tří krajů, a na jihovýchodní Moravě, kde se stále ručně vyrábí? Má dnes modrotisk šanci proniknout do našich šatníků? Co způsobilo modrotiskové oblečení našich reprezentantů na zahájení olympiády v Tokiu? Nosí modrotiskové oděvy pouze folkloristé? A proč je modrá vždy dobrá? Ve všech „modrotiskových“ regionech po tom pátrala Markéta Ševčíková.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka