Modrá je dobrá! Aneb pátrání po tajemství modrotisku

21. březen 2026

Temně modrá barva a jemný bílý vzor: modrotisk. Technika zdobení přírodním indigem obarvené látky negativním potiskem se zrodila v 17. století v Asii a Japonsku. V našich zemích doznala obrovského rozkvětu v 19. století.

Původně modrotisk sloužil k barvení námořnických stejnokrojů a vojenských uniforem, největší popularity ale dosáhl ve spojení s jemnými květinovými vzory, používanými na tradičních lidových oděvech.

Nejstarší modrotisková dílna u nás, kterou vedou otec a syn Jiří a Jiří Danzingerovi v Olešnici na Moravě|foto:Markéta Ševčíková

Modrotisk nás v roce 2018 zařadil na seznam UNESCO, protože se dodnes ručně vyrábí u Danzingerů v Olešnici na Moravě (už od roku 1816) a u Jochů ve Strážnici. Navíc žijí ve Dvoře Králové na Labem dva poslední Evropané, kteří ručně vyrábějí modrotiskové formy: Milan Bartoš a Jaroslav Plucha.

Jak modrotisk změnil život v severovýchodních Čechách, na trojmezí tří krajů, a na jihovýchodní Moravě, kde se stále ručně vyrábí? Má dnes modrotisk šanci proniknout do našich šatníků? Co způsobilo modrotiskové oblečení našich reprezentantů na zahájení olympiády v Tokiu? Nosí modrotiskové oděvy pouze folkloristé? A proč je modrá vždy dobrá? Ve všech „modrotiskových“ regionech po tom pátrala Markéta Ševčíková.