Monumentální Muchova díla jsou poprvé na výstavě. Uvidíte je v Gočárově galerii v Pardubicích

Díla jsou umístěna ve dvou patrech, návštěvníci dostanou za cenu jedné vstupenky vlastně několik výstav, řekl dnes novinářům jeden z kurátorů výstavy Karel Srp. „Osou výstavy prochází hlavní Muchova část, jeho hlavní deviza, to znamená pařížské období od roku 1895 do začátku 20. století, to je střed výstavy. Kolem toho jsme udělali zvláštní konfrontaci určitých motivů, které vyplývají z Muchových plakátů. Divák může chodit a konfrontovat si protiklad současného uměleckého přístupu, nejde o napodobení, a Muchova přístupu,“ uvedl Srp.

Tři monumentální plátna

V Pardubicích vedle sebe visí tři Muchova monumentální plátna namalovaná po Slovanské epopeji ve 30 letech 20. století. Návštěvníci budou moci obdivovat velkoformátové obrazy s historickými náměty, Jan Rokycana na koncilu basilejském (1933) z majetku města Rokycany a Poddání Nymburka L. P. 1421 Bohu a Pražanům z Vlastivědného muzea v Nymburce (1935). Třetím dílem je se slovanskou mytologií spojená Alegorie bohatství (1937) z Oblastního muzea a galerie v Mostě.

Výstava Mucha dnes v Gočárově galerii představuje soubor plakátů i monumentálních obrazů Alfonse Muchy|foto:Josef Vostárek, ČTK

Tato plátna dosud nebyla společně vystavena. Soubor plakátů, kalendárií, vzorníků byl zapůjčen z Regionálního muzea v Chrudimi, odkud pocházela Muchova manželka Marie. Její jádro zakoupilo kuratorium muzea již na konci 19. století v době, kdy Mucha získával celosvětovou slávu. Plakáty musí být jen tlumeně osvětleny, aby neutrpěly, kvůli tomu je také omezené trvání celé výstavy do 29. září.

Pasta Oner i Masker

Jako protiklad Srp a další kurátorka Lenka Bydžovská vybrali z moderních autorů, jako jsou Karíma Al-Mukhtarová, Veronika Holcová, Martin Krajc, Jakub Matuška aka Masker, Pasta Oner, Jiří Petrbok, Petr Písařík a Jan Šerých.

Výběr již dříve vytvořených děl zohledňoval shody témat z Muchových plakátů, například symbol, ornament, vegetativní motivy, reklama nebo gesto. Pouze Tomáš Císařovský pro výstavu vytvořil nový obraz znázorňující pomyslné setkání Alfonse Muchy s Paulem Gauguinem v přístavu v Marseille. Jde o autorovu vizi shledání dvou umělců, kteří si byli začátkem 90. let 19. století blízcí.

Výstava Mucha dnes v Gočárově galerii ukáže soubor plakátů, kalendárií, vzorníků a monumentálních obrazů Alfonse Muchy a aktuální díla desítky současných autorů|foto:Josef Vostárek, ČTK

„Galerie u této výstavy poprvé udělala formát dvou pravidelných komentovaných prohlídek týdně. Návštěvníci se mohou připojit k některé slupině a dostat odborný výklad, zároveň je možné si pro skupiny komentovanou prohlídku objednat,“ řekla ředitelka Gočárovy galerie Klára Zářecká.

Stěhování velkých děl

Dostat nadrozměrné obrazy Muchovy, ale i dalších autorů, do pardubické galerie nebylo jednoduché. Monumentální díla bylo nutné sejmout z konstrukcí a rámů, svinout a přestěhovat, aby prošla schodišti v místě umístění nebo v Gočárově galerii.

K výstavě vznikla i zvuková část. Prostředí zachycené dobovými objektivy inspirovalo současného umělce, hudebního skladatele a dramaturga Ladislava Železného k vytvoření kvadrofonní instalace nazvané ĀCHUM.

Autor převádí Muchovy typické tvary do melodií a aranží, za pomoci jeho hlasu z archivu Českého rozhlasu, ruchů a šumů evokuje vzpomínky, patos a zapomnění. Výsledkem jsou čtyři originální ryté vinylové desky, které si mohou návštěvníci sami pustit.