Nejslavnější plakáty najdete v Chrudimi. Nesou podpis Mucha
Krásné ženy v záplavě květů, francouzské herečky i kypré Slovanky. Kdo by neznal půvabné plakáty Alfonse Muchy v duchu secese. Prohlédnout si je můžete v chrudimském muzeu.
Regionální muzeum v Chrudimi vlastní soubor 42 litografií Alfonse Muchy. Prohlédnout si je můžete ve stálé expozici, která připomíná i další umělecká díla jednoho z největších mistrů secese a autora slavné Slovanské epopeje.
Převážnou část souboru muzeum získalo v roce 1897, kdy se v Chrudimi konala výstava Muchových prací v sálech tehdejšího Průmyslového muzea pro východní Čechy. V té době Alfons Mucha ještě netušil, že se jednou ožení s dívkou, pocházející právě z Chrudimi.
Proslavili se navzájem
Chrudimské muzeum se může pochlubit jedním z nejznámějších a nejslavnějších plakátů Alfonse Muchy. Jeho podobu zná téměř celý svět a v podstatě právě tento plakát také odstartoval malířovu kariéru.
V roce 1894 se totiž Alfons Mucha v Paříži dostal, shodou náhod, k zakázce na divadelní plakát pro hereckou hvězdu Sarah Bernhardtovou. Plakát ke hře Gismonda vzbudil senzaci a u Pařížanů měl prý takový úspěch, že někteří sběratelé podpláceli lepiče plakátů, aby jim plakát přenechali. A velmi často se také ztrácely z reklamních tabulí.
Byl to právě plakát se Sarah, který Muchovi zajistil s herečkou pětiletou smlouvu o spolupráci. Díky ní pak získal také spoustu dalších zakázek.
Marie, další osudová žena
Rodina Muchovy manželky Marie, rozené Chytilové, pocházela z Chrudimi. S Alfonsem Muchou se Marie seznámila v roce 1903, kdy město Chrudim už mistrova díla vlastnilo. K osudovému setkání s Marií došlo v Paříži. Dívka jela do Francie navštívit příbuzné a hodlala u Alfonse Muchy studovat kresbu. Marie byla o 23 let mladší než Alfons a malíře velmi okouzlila.
Muchovi měli svatbu v Praze v roce 1906 a v manželství se jim narodily dvě děti: v roce 1909 Jaroslava a o šest let později Jiří. Nejznámější návštěvu manželů Muchových Chrudim zažila v roce 1933, kdy se v Průmyslovém muzeu (dnešním Regionálním muzeu) účastnili slavnostní vernisáže mistrových prací.
Výstava měla obrovský úspěch a muzeum od umělce získalo dokonce pár originálních kreseb. Marie Muchová i po manželově smrti Chrudim navštěvovala a na místním hřbitově je pochovaná společně s dcerou Jaroslavou.
Rozevláté vlasy a drahé kameny
Stálou expozici plakátů Alfonse Muchy, kterou muzeum otevřelo v roce 2012, tvoří několik tematických celků. Jsou to slavné divadelní plakáty, v další části si můžete prohlédnout dekorativní panó, která byla v 90. letech 19. století velmi oblíbeným typem litografií.
Uvidíte například cyklus Roční doby i mladší cyklus Drahokamy s půvabnými ženami a květy v barvách ametystu, topasu, smaragdu a rubínu.
Nejstarší český akt je pardubická Štěstěna, okouzluje téměř 500 let

Lidé ke svému životu potřebují štěstí. A dobře to věděli i Pernštejnové, stejně jako si to, že štěstí může být proměnlivé a má mnoho podob. Přesně to vyjadřuje Fortuna Volubilis, Štěstěna vrtkavá, kterou si nechal na zeď jednoho ze sálů pardubického zámku vymalovat Vojtěch z Pernštejna.
Výstava je doplněna výběrem grafických listů Muchova významného díla Documents Décoratifs a dvěma kovovými talíři s potiskem hlav orientálních dívek. V další části expozice se setkáte s reklamními plakáty, například s černovlasou kráskou, která propaguje cigaretové papírky. Má bohatě rozevláté vlasy.
Součástí stálé expozice umění Alfonse Muchy je malý kinosál, kde se dozvíte o životě slavného malíře, ale také o historii chrudimské sbírky Muchových plakátů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.