Motorovou pilou řeže prsty i obočí, bezbolestně

Radek Smejkal z Pardubic začíná pracovat na své soše
Radek Smejkal z Pardubic začíná pracovat na své soše

Naučil tančit stovky lidí, věnuje se chovu dravců a od toho všeho ještě utíká relaxovat k řezbářství. Radek Smejkal tentokrát přišel do Dobrého rána povyprávět o své lásce ke dřevu.

„Člověk učí lidi tancovat a vytváří nehmotnou věc. X let tady pracujete na nějakém páru, pak se to během jednoho víkendu rozsype a začnete pracovat znova a v podstatě není nikde nic vidět. Když jsem si pořídil chatu, tak jsem tam objevil pana Milana Malého, a to je vyhlášený řezbář. Tak jsem se k němu chodil dívat, a tak to vlastně začalo. Člověk vytvoří něco, co tam je za pět, za deset let,“ popisuje Radek Smejkal, jak si našel cestu k řezbářství.

Čtěte také

Dláto ale používá minimálně. Jeho hlavním nástrojem je motorová pila. Na rozdíl od ostatních řezbářů, kteří se v té době věnovali řezbě motorovou pilou, se ale vydal jinou cestou: „Zjistil jsem, že třeba v Americe to dělají úplně jinak. Snažil jsem se jít tou cestou, která mě zaujala víc To je vyřezat motorovou pilou co největší detail.“

Další cesta vedla do Německa, kde jsou v této „disciplíně“ ještě dál než u nás: „Tam se třeba koná soutěž ve speedcarvingu – rychlostním řezání. Není to o tom, že by všichni měli stejné téma a řezali na čas. Spíš to je obráceně. Je daný čas a každý řezbář řeže svoje téma. A buď se to pak hodnotí, nebo se to draží.“

Řezbářské sympozium v Luhačovicích

Na sochách vyřezaných touto metodou na první pohled nepoznáte, že byly opracovány pilou, detaily jsou neuvěřitelné: „Jsou takové, že se semnou lidé přou, že to není možné vyřezat motorovou pilou. Od prstů, očí, obočí, chlupů, peří…,“ vyjmenovává Radek Smejkal.

Řezbář potřebuje víc pil, ale ne z hobymarketu

Vše je otázkou použitých nástrojů. Motorová pila z hobby marketu totiž obvykle nestačí: „Taková pila svoji kvalitou není úplně nejlepší. Nám jde o to, aby pila byla vyvážená, měla vysoké otáčky, měla jemný tichý chod bez vibrací. A druhá věc je to, co se na to nasadí. To znamená řezbářské lišty, nebo různé frézy.“

A jak postupovat při tvorbě sochy motorovou pilou? „Jde o to si rozvrhnout dílo, mít nějakou představu. Na začátku se používají velké pily. Udělám tři, čtyři řezy, odříznu to, co nebudu potřebovat. A pak si postupně beru menší a menší pily, se kterýma potom dělám detaily,“ popisuje pracovní postup Radek Smejkal.

Talent je při řezbářství výhodou, ale zkusit si to může každý: „Naučit se to asi dá jako každá lidská činnost. Je to o tréninku. Pořádám řezbářské kurzy a teď jsem tam měl i dámy, které v životě nedržely motorovou pilu v ruce. Nejdříve jsem jim vysvětlil, jak si neublížit a pak jsme začali tvořit dílo. Já ukážu pár prvních řezů, oni si to uříznou a takto pokračujeme. Nakonec jsme schopní se dobrat k tomu, že jejich závěrečné dílo je několikanásobně hezčí, než očekávali.“