Na Kunětické hoře měl stát lyžařský skokanský můstek. Plány zhatila politika a mírné pardubické zimy
Lyžařští nadšenci z Pardubic si kdysi chtěli postavit skokanský můstek. A protože jediná hora široko daleko je ta Kunětická, rozhodli se postavit můstek právě tam. Se stavbou se sice začalo, ale nikdy nebyla dokončena. Její náznak je ovšem na severovýchodním svahu Kunětické hory vidět dodnes.
O lyžařském skokanském můstku se v Pardubicích hovořilo už na konci 30. let minulého století. Jeho příznivci ale tvrdě narazili na odpor Muzejního spolku, který Kunětickou horu v té době vlastnil. Na nátlak městských úředníků a novinové kampaně museli ovšem muzejníci nakonec ustoupit a dohodnout se s lyžaři na kompromisu. Ten zněl, že nebudou postaveny žádné trvalé stavby.
V roce 1950 pak brigádníci z řad pardubických učňů začali můstek a především rozjezdovou dráhu skutečně budovat a to na severovýchodním hradním rondelu. Doskočiště bylo plánováno v místech ovocného sadu, a tak se počítalo i s kácením stromů. Nemělo jít samozřejmě o žádný mamutí můstek, počítalo se s asi dvacetimetrovými skoky.
Stavbu ale nadšení lyžaři nedokončili. Zřejmě jim došla absurdnost projektu v kraji mírných zim a velkou měrou do věci zasáhly i poúnorové události, kdy se hlavní činovník lyžařského klubu a propagátor skokanského můstku ing. Ladislav Franc musel stáhnout z veřejného života. Zářez v krajině a kamenný násep je ale pod severovýchodním rondelem Kunětické hory patrný dodnes.
V okolí Kunětické hory je takových nerealizovaných projektů víc. Hrad měl být například propojen s centrem města tak zvanou pionýrskou železniční drážkou, která měla sloužit i jako cvičná dráha pro budoucí železničáře. Procházet měla dalším nerealizovaným projektem - Parkem kultury a oddechu. Ten se měl rozprostírat mezi Labem a Kunětickou horou a měl zahrnovat zoologickou zahradu, parkurové cvičiště, veslařskou dráhu, spojující ohyby nezregulovaného Labe, koupaliště a spoustu jiných atrakcí. Z tohoto megalomanského projektu bylo nakonec realizováno jen koupaliště Cihelna, které funguje dodnes.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
