Nebojte se anthuria neboli toulitky. Exotická pokojovka čistí vzduch a libuje si v rosení, říká pěstitelka
Tahle exotická květina má už i české jméno – toulitka – patrně podle barevně výrazného tzv. toulce, z kterého teprve vyrůstá dlouhé, válcovité, obvykle světle nažloutlé květenství s nahloučenými droboučkými kvítky. Podle zkušené pěstitelky exotických pokojových rostlin Blanky Plívové není pěstování nijak náročné.
Vybrat si můžeme už z řady druhů a barevných variet. Existují dokonce druhy, které zdobí výraznou světlou žilnatinou na listech i v době mimo kvetení. Substrát by měl být odlehčený – například perlitem nebo kůrou, aby kořeny nezahnívaly. Proto se také doporučuje zalévat až ve chvíli, kdy je substrát proschlý. Pokud možno nezaléváme tvrdou vodou a tu kohoutkovou necháme odstát na pokojovou teplotu.
Toulitky si libují i v rosení – ale pouze na listech, na květenství by se vytvářely nepěkné skvrny. Klasickým hnojením dodáváme potřebné živiny, nejlépe v době od března do října a ve frekvenci zhruba jednou za 14 dnů. Můžeme střídat hnojivo a žížalí trus.
Přesazujeme zhruba jednou za dva roky do květináče jen o málo většího a provádíme to ideálně v době od března do srpna. Množit můžeme řízkováním ve stejném období, tedy v době, kdy rostlina nekvete. Trs roztrháme tak, aby každá část měla kořeny i listy.
To nejdůležitější na konec – toulitky milují světlo, ale nesnášejí přímý sluneční svit. Pokud už chceme toulitku mít na jižní straně, umístíme ji dál od okna. Traduje se, že pomáhají čistit vzduch, ale dlužno dodat, že někdo může být na jejich látky alergický.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
