Nebojte se létat! Je to 60x bezpečnější než jízda autem
Aerofobií, tedy strachem z létání, trpí každý čtvrtý člověk. A to i přesto, že letecká doprava je nejbezpečnější. Proč se vlastně lidé bojí létat? A jak se strachu z létání zbavit, abychom se třeba snáze a rychleji dostali na dovolenou?
Letecké nehody vypadají opravdu děsivě, ale evidentně jsou také zajímavé. Jinak by nebyly tak častým tématem zápletek filmů a netočilo se o nich tolik dokumentů, které jsou v kinech nebo televizích tolik sledované.
Jenže pak také není divu, že se lidé bojí létat. Což je, zvlášť teď v časech dovolených, škoda. Létání je bezpochyby také nejrychlejším způsobem dopravy a s rozmachem tzv. nízkonákladových linek, tím pádem i větší konkurence, stále levnějším a levnějším.
Co tedy lidi na létání nejvíc děsí a proč je to nesmyslné? Vysvětlí Vladimír Němec z Ústavu letecké dopravy Fakulty dopravy ČVUT v Praze.
Nepravda: Turbulence vážně poškodí letadlo
K turbulencím dochází, když letadlo prolétá nějakými tlakovými útvary – studenou frontou, bouřkou, což je zcela běžná a přirozená věc. To pak také znamená, že s turbulencemi už samotní tvůrci letadla musejí počítat.
Letadlo tak dokáže i nejsilnějšími turbulencemi bez poškození proletět. Navíc je vybaveno meteorologickými radary, díky kterým pilot umí zvolit takový způsob letu, aby to bylo cestujícím co nejméně nepříjemné.
Nesmysl: Letadlo se může srazit s jiným letadlem
Nemůže, protože jsou letadla vybavena systémy, které posádku před jinými letadly varují. Případné potíže při míjení se s jiným letadlem kontrolují pak také řídící leteckého provozu. Když se piloti řídí jejich pokyny a pokyny varovných systémů letadla, nic se nemůže stát.
Pověra: Blesk může zapálit letadlo
To je nesmysl, protože letadlo je konstruováno jako Faradayova klec, což znamená, že blesk do letadla sice uhodit může, ale nic se nestane. Blesk po Faradayově kleci proběhne a pokračuje dál do vybití na zem. S letadlem to nic neudělá a cestující si toho mnohdy ani nevšimnou
Nesmysl: Nevypnutý mobil poškodí přístroje a letadlo spadne
Zapomenutá nevypnutá elektronická zařízení rozhodně nemohou být příčinou pádu letadla. Jejich vypínání posádka žádá hlavně proto, že by mohly zmást přístroje, které prověřují bezpečnost letu.
Potom se může stát, že se posádka bude muset vrátit zpět na letiště. A pokud se prokáže, že to bylo právě nevypnutým mobilem, může jeho vlastníkovi hrozit nějaká sankce. Letecká společnost má třeba právo požadovat náhradu nákladů za vrácený let.
Nepravda: Letadlo se pokazí, je určitě staré, tak nedoletí
Letadlo prochází neustále různými typy kontrol. Prohlíží ho pravidelně také před každým vzletem. A co se stáří týče, tak letadlo je konstruováno obvykle na daleko větší životnost, než po jakou obvykle létá.
Důvodem bývá často ekonomika – opravy letadla, náhradní díly atd. se leteckým společnostem nevyplácí, proto je lepší pořídit si letadlo nové. Obvykle po 20 letech. Není už ale, zvláště v Evropě, výjimkou, že letadla létají pouze 10 let.
Zbytečný strach: Jsme vysoko, daleko, v uzavřené místnosti a bezmocní
Strach z letadla mají lidé hlavně tehdy, když nelétají tak často. Pak je to pro ně takový krok do neznáma, něco, co se musí naučit, na co si musí zvyknout. Stále ale platí, že je létání nejbezpečnější způsob dopravy vůbec, dokonce 60 x bezpečnější než jízda autem. A lidé, kteří let zabezpečují, jsou opravdoví profesionálové.
Pokud má ale člověk opravdu problémy se strachu z létání zbavit, existují na to speciální kurzy provozované leteckými společnostmi.
Zajímavosti o létání
- letadla obvykle létají asi ve výšce 11 km nad zemí a rychlostí 900-1000 km/hod
- nejrizikovější je vzlet a přistání, podle studií se 80 % nejvíc nehod stane v prvních 3 a posledních 8 minutách letu
- nejrychleji letěl americký průzkumný letoun Blackbird, a to rychlostí asi 3530 km/hod, rekord drží už přes 40 let
- největší dopravní letadlo je Airbus380, dokáže přepravit až 855 pasažérů
- největší letadlo na světě je ruský letoun Antonov Ann-225, který byl navržen na přepravu vesmírných raket. Je dlouhý 84 metrů a široký 88 metrů
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.