Nechte se okouzlit broumovským barokem. Klášter ukrývá kopie Turínského plátna i Ďáblovy bible

20. červenec 2022

Klášter Broumov patří mezi nejnavštěvovanější památky na Broumovsku v Královéhradeckém kraji. Založil ho Řád svatého Benedikta, který přišel na Policko ve 13. století. Z jedné strany jej obklopují vrcholky Javořích hor, z druhé ho chrání val Broumovských stěn. Pod barokní přestavbou je podepsán architekt Kilián Ignác Dientzenhofer.

Roku 1213 daroval Přemysl Otakar I. broumovský výběžek benediktinům z Prahy-Břevnova. V roce 1260 jim Přemysl Otakar II. vlastnictví potvrdil. Přesídlení opatů z Břevnova do Broumova mělo velký význam pro kulturní a hospodářský rozvoj města i celého zdejšího kraje.

Původní tvrz byla vypálena odbojnými fojty. Na jejím místě byl pak vybudován klášter s gotickým chrámem zasvěceným sv. Vojtěchu. Součástí klášterního areálu byl i pivovar. Za husitských válek význam Broumova vzrostl. Břevnovský klášter v květnu roku 1420 vypálili husité a opat Mikuláš II. se s řeholními bratry uchýlil do Broumova. Přinesli s sebou i cenné předměty, například ohromný rukopis, tak zvaný Codex Gigas neboli Ďáblovu bibli, největší rukopisnou knihu na světě, která se v roce 1648 stala švédskou válečnou kořistí.

Benediktinská klášterní škola (později gymnázium) byla velmi slavná. Studoval na ní například první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, dějepisec jezuita Bohuslav Balbín, spisovatel Alois Jirásek nebo ministr financí první československé vlády Alois Rašín.

Nalezená kopie Turínského plátna

Největší rozkvět zaznamenal klášter po roce 1620, kdy byl přestavěn v barokním stylu. Jeho dnešní podoba je dílem architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Prohlídková trasa návštěvníky zavede do unikátní klášterní knihovny se sedmnácti tisíci svazky knih nebo do opatského kostela sv. Vojtěcha s bohatou freskovou a štukovou výzdobou.

V něm byla nad kaplí sv. Kříže za zlaceným štukovým věncem s nápisem Sancta Sindon v roce 1999 nalezena unikátní kopie Turínského plátna z roku 1651. U plátna byla přiložena průvodní listina, ze které je zřejmé, že plátno daroval turínský arcibiskup Julius Caesar Bergiria opatovi u sv. Mikuláše na Starém Městě pražském Matoušovi Ferdinandovi Sobkovi z Bílenberka. Ten ji za svého života daroval broumovskému klášteru.

V areálu broumovského kláštera

Na světě existuje kolem čtyřiceti podobných historických kopií, ta broumovská je však jediná ve střední Evropě. Dnes ji návštěvníci mohou vidět v klášterním refektáři (jídelně), kde jsou také liturgická roucha určená pro různé události a monstrance. Jsou tu i relikviáře, kterých je v areálu kláštera přes dvě stě padesát. To dokládá, že klášter byl důležitý: relikviáře totiž často bývaly darem a důkazem náklonnosti ke zdejšímu opatovi.

Návštěvníci se podívají i do sakristie kostela sv. Vojtěcha, kde je nádherná souprava funkčních, tři sta let starých dřevěných skříní. Vyrobeny byly z odpočatého vymrzlého kvalitního dříví a jsou tedy skvělou vizitkou tehdejších truhlářských mistrů.

Specialitou jsou noční prohlídky kláštera

V rozsáhlých klášterních sklepeních jsou uložené mumie z krypty farního kostela sv. Prokopa ve Vamberku. Nejstarší pocházejí ze 17. století, převážná část je z 18. století. Jde o ostatky vambereckých měšťanů, kněžích, varhaníků a dalších významných osobností. Odpočívá tu i zakladatelka vambereckého krajkářství, hraběnka Magdaléna Grambová.

Od jara roku 2015 je přístupná i zrevitalizovaná zahrada broumovského kláštera a pro návštěvníky se otevřelo i Vzdělávací a kulturní centrum Klášter Broumov. Národní kulturní památka je tak po celý rok místem setkávání a centrem kultury na Broumovsku.

Vzácně dochovaná klášterní knihovna

Specialitou jsou noční prohlídky kláštera, které se v létě konají každou červencovou a srpnovou středu. Zážitkem v těchto dvou měsících jsou i tematické noční hrané prohlídky pro děti a dospělé. Připravena je i středověká klášterní písárna s interaktivními prohlídkami a výstavami.

Spustit audio

O soutěži

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.