720xxx589|...a dalsi podsukenky jsou narecni nuance.A vazne jak mi laskou plesa k te ruznosti,drazi spoluobcane.Pozdravuju vase krasne zobacky,jak vam narostlyRomca
Dana|Dobrý večer, já miluju takové výrazy jako: zgňab = malý člověk, dogňábená košela = pomačkaná košile, zgrclo sa ně to = srazilo se mi to, ráno nekoho zdŕcat = někoho vyhnat z postele, obskúňat tady, očumovat, dolézat = otravovat. A mnoho dalších, řekla bych dost "srandovních" slov.
720xxx589|Dobry vecer.Kazdopadne muzeme byt stastni,ze nase zem je takova selska dcera s mnoha narecimi,ktere ma vlozene v suknich.Cestina zakladova sukne...a dal
Frantisek svaricek|Dobry vecer pane Borku a posluchaci N. L. Tak van reknu jak se hovorilo v nekterych obcich okolo Mr. KRUMLOVA. Tak treba, ja sem bel kopit moko, me sme mo namlatile, dostal na cuno, teses troba, nedele melo, to bel svunk, jako rychlost, du na repo. Ja kdyz jsem prisel do uceni tak jsem stim Mel trochu problem, ucitellky me povazovaly za Hanaka. V nasi dedine to ovlivnilo pristehovani obcanu z jnych okolnich dedin, a ume asi to ze jsem tak do peti roku byl ovlivnovan nemeckou mladez. Jeste jednou vas dravi Frantisek.
Lea|Dobrý večer, já su z Moravy a tak se musím /když je třeba/ hlídat, když chci mluvit spisovně.Když u nás byli tzv. pražáci, těžko mohli pochopit, když jsem jim řekla rožni, že chci rozsvítit a neposílám je rožnit něco na grilu. A o nějakém šufánku či srstce neměli ani ponětí. Takže jiný kraj jiný nejen mrav ale i nářečí.Všechny zdravím Lea, Zlín.
Karolina|Netušila jsem ,že začnete „prajzky“.Napíšu vám nejkratší prajzkou větu:Un i.
Věta rozvitá:Le,un i.Věta podmiňovací:Un by baj i id.
A překlad:On jí.Podívej,on jí.On by třeba i jedl.
Všechny pozdravuju,prajzáky obzvlášť.
776xxx686|- KDYZ JSEM JAKO MALY KLUK JEZDIVAL NA PRAZDNINY K DEDECKOVI NA VENKOV A HRAL SI NA DVORE, CASTO ME NAPOMINAL: "DAVÉ POZOR, AT NEHNAPNES DO TÉ DUCE!" PETR
EVA|ZDRAVÍM BORKU VÁS I NOČNÍ LINKU ZDRAVÍM Z KERKONOŠ KDE V MERKLOVĚ PÍRŠELO NA SMÉRKOVÝ PÉRKÝNKO A KDE SE PEČOU SEJKORY BRAMBORÁKY PEČENÝ NA KAMNICH NA SUCHO A MAŠTĚNÝ MÁSLEM A PEČE SE I ZID BRAMBORÁK BEZ ČESNEKU NA PEKÁČI A KLADOU SE NA NĚJ ŠVESTKY NEBO JABKA DNES TO HRUČKA ODPOLEDNE PEK JAKO BRAMBORKU NO A NA VÁNOCE SE PEČE HOUBOVEC SLANÝ I SLADKÝ A JINAK JE U NÁS KONKNO KDYŽ NENÍ SNÍH NOSEJ SE ŠŮTY DĚTI JSOU HAVELNATI STREJDA NÁM VŽDYCKY VEČER ŘÍKAL AT UŽ JDEM NAS BLEŠNÍK SPÁT UŽ ANI NEVÍM CO A TAK SE ŘÍKÁ U NÁS PŘIJDTE PONEJT MĚJTE SE HEZKY
Alena|Dobrý večer, já jsem z jižní Moravy, takže o různé "perly" není nouze, ale to bych toho musela napsat moc, počkám si, co budou volat ostatní. Ale mám takovou úsměvnou příhodu: šla jsem po městě a za mnou skupina studentek z gymplu, ohlédla jsem se a šly tři české dívky a jedna vietnamská a ta vietnamská povídá: děcka, nepůjdeme sa dnes kúpat? Tož jsem si řekla, tá teda ale zapadla, co?
Marek|když jsem byl malej,a jezdil k babiččce a tetě do Vyškova na Moravu,tak se tam mluví jnak než u nás v Praze.pamatuju si jak mi babička říkala třeba rožni,nebo podé mi šufánek,nebo dones mi duchnu.až časem jsem pochopil o co jde
Blanka z Hané|Dobrý večer přeji všem.Pěkné téma.U nás na Hané je v běžné hovorové mluvě u sloves používána koncovka jó,vijó,žijó,majó dajó....Stále zde žije skupina obyvatel,která používá tu pravou hanáčtinu.Na stř.škole jsme měli takovéto dvě spolužačky.Vzpomínám jak si před hodinou fyziky opakovaly učivo,jedna druhé sdělovala: "to enterferenco bech nechtěla dostat"/ interferenci/.Jinak jsou to už takřka ustálená rčení,me sme me /my jsme my/,nebo máme kloste panimáme,potajmó jich lóbáváme,nebo hrrr na ně a když tak cófnem....a nebo se zpívá, na té našé Hané,só tam buchte slané... a nebo Só na ňé pěkné děvčata,tvářičky majó ze zlata....Do éteru zdraví Blanka z Prostějova
Zdeňka z Havířova|Příjemnou noc Vám pane Borku a všem posluchačům.Zaklepala na mě sousedka a říká,půjč mi pár erteplí,zítra vratím.My jsme si vždy půjčovaly,sůl nebo takové maličkosti.Zavřela jsem a teprve jsem přišla na to ,že nevím co na mě chtěla.a tak mi to vysvětlila,že to jsou brambory .Já jsem zdejší a když jsem šla do školy,tak jsem vyrůstala mezi poláky,kterých tady na Těšínsku byla většina.Že drabina je žebřík mi řekli až ve škole a do třetí třídy jsem to zvládla na jedničky.Třeba "stryki"jsou bramborové placky.Zdraví Vás a dobrou noc přeje Zdeňka.
Marek|Pane Borku, proč hantec mizí? Kdykoli přijedu do Brna nebo kamkoli jinam v jihomoravském kraji, neslyším hantec, ale pražštinu! Není to škoda? Já užívám normální spisovnou češtinu a užíval jsem ji v době, kdy jsem studoval v Praze, což štvalo jak spolužáky, tak některé členy učitelského sboru! A co teprve mluva v komerčních televizích? Měli by se stydět! Ale všímám si slov, která mají v nářečích jiný význam. Uvedu příklad: Baník musí Spartu přehrát (porazit) - versus Banik přehral (prohrál) nad Spartu - tady je teprve nedorozumnění! Když jsem u babičky na Slovensku, mluvíme tzv. kysučtinou - zde je pár vět: Bla ši u doktora? (u slovesa bč musí být písmeno b vysloveno nahlas). Ja som zabla - já jsem zapomněla. Dže je džado? Kde je děda? Išol agzatem na centr. Jel traktorem na hřbitov. Budže loč - bude pršet. Mušim ši zobrač paľazor. Musím si vzít deštník!
