Nedělní Noční linka: Nikdy není pozdě!

18. květen 2025

Máte pocit, že s mnoha věcmi není nikdy pozdě začít? Které aktivity to jsou třeba pro vás osobně a se kterými jste začali i vy už odrostlí dětským kalhotám? Dá se začít bez problému i s jiným druhem pracovních aktivit a jinou profesí i v pozdějším věku? Dá se začít dělat úplně něco jiného, pokud to člověk moc chce? Jaké jsou vaše zkušenosti a jak jste v tomto ohledu odvážní?

Každý z nás vnímá ubíhající léta jinak a také se k této skutečnosti úplně jinak staví. Někdo jde třeba v důchodu studovat Univerzitu třetího věku, někdo si zase troufne na seskok padákem a plní si tak svůj sen. Jiný zkouší všechno možné, co ještě doposud nezkusil. Jaké jsou vaše zkušenosti?

Na vaše příběhy se v dnešní Noční lince z Prahy už teď těší Jitka Lukešová.

Volat do studia můžete na telefonní číslo 731 800 900 nebo psát na e-mail linka@rozhlas.cz, případně využijte webový formulář www.rozhlas.cz/linka.

frantisek svaricek|DOBRY VEČÉR P.JITKO A POSL.N.L.JÁ JSEM SE VYUČIL ZEDNÍKEM A UDĚLÁL JSEM SI ŘIDIČSKÝ PRŮKAZ,A CELÝ ŽIVOT JSEM DĚLÁL A DĚLÁM STAVEBNÍ ČINNOST.PO NIČEM JINÉM JSEM NETOUŽIL,AKORÁT JSEM SE NAUČIL PRACOVAT S MODÉRNÍ TECHNIKOU,JAKO JSOU BAGRY,POČÍTAČE,MOBILNÍ TELEFONY.ZDRAVI FRANTIŠEK Z ŽIDLOCHOVIC.
Bohumír, šternberk|Zdravím přátelé, zajímavé téma. Nic není ztraceno, když se díváte dopředu a jste optimista. No v pokročilém věku se stále a častěji, dívám kolem sebe co bych ještě mohl. Dal jsem se na psaní článků, jak se žije lidem v našem okolí. Osada která žije, stálí lidé dotvářejí tradice a s hrdostí jim vlastní, dělají vše pro blaho svých dětí a zpříjemňují si tak život. Než vše dáte dohromady aby článek měl šťávu, probíráte s lidmi dané oblasti věci z minulosti a současnosti. Né každý je sdílný, Vidíte i neduhy, které místní trápí a tak každá kapka zviditelnění, může být poučná a to nabíjí! Už jsem něco napsal a vyšlo mi to. To mi dodává energii a ctižádost se o to pokusit. Někdy je to běh na dlouhou trať, ale kdo ví! Děkuji .
franz|k dnešnímu thématu má hlava reagovala vzpomínkou na slova německého zpěváka uda jürgens, 66 jahre , letmo překládám - v šestašedesáti, tehdy začíná život. v šestašedesáti je to, když se bavíte. v šestašedesáti, to je doba, kdy se teprve dostáváte do formy. v šestašedesáti ještě zdaleka není konec.............většina naší populace vstupem do penze se , já říkám, tzv zapouzdří a čeká, na zázrak, jenže zázrak nepřichází a oni se, omlouvám se, zarakvují, do-slova a do písmene, pravděpodobně mi bylo dáno do vínku si zapamatovat slov mého pana otce , od nikoho nic nečekej, musíš jít tomu životu tzv naproti , připrav se na to, že i mapy mají své chyby a nenech se ničím překvapit, počítej s tím, že za tou zatáčkou bude i odbočka komunikace, o které mapa neříká zhola nic , z chaloupky pod lesem v bílých karpatech zdraví noční linku pan franz, léta nepočítám, stále pracuji, i když již na půl plynu, vzhledem k tomu, že nechci mé paní přidělávat starosti, tak létání na padáku zatím odkládám..............
Michal Sedlák z Myšlína|Nikdy není pozdě na snahu o lepší svět. Na omluvu, na zdvořilost. A samozřejmě – na lásku!