Neon 262: playlist (18.11. 2012)
Rozhovor s dětským projektem Pískomil se vrací, novinka „Budoáru“
VYCHÁZÍ MRAKY ZAJÍMAVÉ HUDBY
Často jsem si v poslední době povzdechnul, že náš magazín má jen 25 minut. V uplynulých několika týdnech totiž vyšlo spoustu dobrých českých desek a my toho prostoru na ně máme tak málo! Tomáš Kočko a orchestr, živák Tata Bojs, Umakart, Ondra Galuška, Honza Budař, Please the Trees, Luno, Justin Lavash….snad se na ně dostane v příštích týdnech, dnes alespoň lehce naťukneme Budoár staré dámy, kompilaci Burácení a dětský projekt Pískomil se vrací, se kterým jsme pro vás natočili rozhovor a pozor – nabídneme vám i soutěž o dva lístky na jejich chrudimský křest.
REKONSTRUKCE BUDOÁRU
Ještě před nedávnem to byla ze tří pětin dívčí kapela se zvláštní poetikou, pro kterou byly typické klidné pasáže střídané nařvanými refrény. Jenže Budoár staré dámy prošel za uplynulé čtyři roky výraznou rekonstrukcí. Frontmanka Marta Svobodová zůstala jediným ženským prvkem, v obsazení vůbec poprvé nenacházíme housle a vítaným osvěžením se stává Tomáš Doležal obsluhující dechový midikontroller. Svobodová stylizuje hlas méně než dříve a používá jeho přirozenou polohu. Aranžmá na nové desce Láva jsou promyšlenější a nálada melancho-lidštější. Co zůstal je úžasný svět Marty Svobodové, slova písní neustále loví v sytých životních situacích, přijímá v SMS zprávách, nebo si je bere od blízkého básníka Petra Kováře. Krásná barevná a v mnoha směrech překvapivé album!
PÍSKOMIL SE VRACÍ
Krásně barevná je i další novinková nahrávka, za kterou stojí dětský projekt Pískomil se vrací. Ten si před nedávnem vymysleli Ondra Pečenka se svou partnerkou Karolínou Dytrtovou, kteří přizvali své dva kolegy z uznávaného Kašpárka v rohlíku Kristýnu Kudrnáčovou a Filipa Nebřenského. Hlavní ambicí udělat malou rodinnou kapelu, která míří jak na dětského tak i dospělého posluchače. Výsledkem je album A kdy už tam budem?, jež názvem naznačuje, že by se mělo pouštět především při dlouhých rodinných cestách autem. Osobně jsem za Pískomila rád, zase je tu další nepitvořící a neinfantilní dětská kapela, za jejíž poslech se nebudete stydět ani vy ani vaše ratolesti. Více už krásnější polovina Pískomila – Karolína Dytrtová a Kristýna Kudrnáčová.
SOUTĚŽ!
Pískomilová dvojice vás pozvala na křest debutového alba A kdy už tam budem? A pokud se ptáte A kdy bude ta soutěž? Tak se dočkáváte právě teď. Do placu dávám dva lístky na křest, který se bude konat v neděli 25. listopadu od tří hodin v chrudimském kině a k tomu ještě inkriminované cédéčko. Otázka zní, jak se jmenuje dcera Ondry Pečenky a Karolíny Dytrtové, vyzkoušíme si, jak pozorně jste poslouchali. Na vaše odpovědi čekám do středy na mailu tomas.klement@rozhlas.cz
MYŠTET + TIPY NA ZAJÍMAVÉ AKCE + SOLILOQUI
Ladíte Neon a Myštet, tento chrudimský kabaretní ansábl chystá nové album, na které jsou zatím nahrány všechny bicí. Zbytek debutové desky bude průběžně vznikat příští rok. Možná na něm nebude chybět ani Burácova písnička, kterou holky presentovali i nedávno v Divadle 29 na velmi sympatické leč trochu posmutnělé vzpomínce na tohoto talentovaného pardubického básníka.
Do Devětadvacítky můžete tento čtvrtek také zajít na skvělou rómskou kapelu Bitumen Beat. V KD Střelnice v Králíkách vykvete v pátek Jablkoň, týž den se Žlutým psem proletí Mig 21 a konečně vás zveme i na páteční benefiční koncert ve vysokomýtském M klubu, kterého se zúčastní Fast Food Orchestra a Skyline.
Dnešního Neonu se ještě zúčastní pražská kapela Soliloqui, kterou jsme kdysi objevili jako Svěženku. V tomto případě jsme se rozhodně trefili, protože novinkový singl Selfkill, jenž předznamenává chystané EP, je prvoligový nu jazz, který dává vzpomenout třeba na Alvik.
Playlist:
1. Budoár staré dámy – Ps
2. iFONO Musiq – Pískomil se vrací
3. Myštet – Veliká vášeň
4. Soliloqui – Selfkill
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
