Novinář Patrik Banga je nominován za svou knihu Skutečná cesta ven v soutěži Magnesia Litera

33 knižních titulů získalo nominaci v soutěži Magnesia litera. Mezi nominovanými je i kniha Skutečná cesta ven.

Jak vnímáte, že jste se stal historicky prvním romským autorem nominovaným na tuto cenu?

Čtěte také

Skutečná cesta ven Patrika Bangy

“Samozřejmě je to skvělé. Smutné ale je, že romská literatura existuje už 50 let a doteď si toho nikdo moc nevšímal. Na druhou stranu to teď může otevírat cestu novým autorům nebo mladým autorům, kteří uvidí, že to jde a že mohou uspět.”

“Já jsem už předtím psal nějaké povídky. Dokonce jsem teďka dohledal ty, které jsem psal už v roce 2006. Asi s nimi znovu něco uděláme, protože jsem zjistil, že jich je celkem škoda. Takže knižní debut ano, na druhou stranu tvorba první ne. Doufám, že když napíši další knihu - jako že mám v plánu napsat další knihu - takže uspěje podobně jako tahle.”

Kdybyste měl sám navrhnout knihu, které si ceníte a není podle vás v ohnisku zájmu, která by to byla?

“Asi nemám jednu konkrétní knihu, protože jich je celkem hodně.Víc si cením toho, že existují jejich autoři. Napadá mě třeba Andrej Giňa, nebo Elena Lacková či nedávno zesnulá Olga Fečová, která také měla s knihou úspěch. Dále Eva Danišová nebo Monika Duždová, Irena Eliášová. Všechny mimochodem publikovaly povídky ve sbírce O Mulo: Povídky o duchách zemřelých, která uspěla u nás doma, protože se hodně líbila manželce.”

Čtěte také

Patrik Banga pokřtil Skutečnou cestu ven a chystá její audioverzi

“Určitě bych doporučil knihu Černý vlas z roku 1969, pokud se dá sehnat v knihovně. V ní můj prastrýc Dezider Banga publikoval neuvěřitelné básně o Hradišti u Lučence, což je ves, ve které se narodila celá moje rodina. On psal opravdu krásnou slovenštinou, ale i krásnou romštinou. Takže kdo by si chtěl užít básně v romštině, tak můžu doporučit jeho knihu.”

Máte pocit, že je vaše nominace přelomem ve vztahu literární veřejnosti k romským autorům a že nyní budou bráni jako vážná konkurence i po další léta, nebo jen jako nahodilé ozvláštnění a doklad, že jsou otevření minoritním pohledům? 

“Cena Debut roku je zajímavá tím, že ji neposuzuje jenom úzká skupina lidí nebo jedna komise, ale že ji opravdu navrhuje a posuzuje na tři sta různých knihkupců, autorů a nebo členů komisí jiných než v Magnesia litera. Myslím si proto, že průlom to je, protože nejde o malou skupinu, ale o skutečně velkou masu lidí. A pokud se shodli na tom, že mojí knihu nominovali, tak jde o skvělý úspěch a o opravdu velký posun.”