Novoty nebrat! Masopustní obchůzky roky drží stejný scénář

„V průvodu se objevují tradiční masky. Na začátku žádají o povolení, pak obcházejí jednotlivé domy s přáním. Před každým domem čtveřice masek, kterým se říká turci, zatancuje takové obřadní kolečko. Jeho způsob je taky daný. Když se obejde celá vesnice, začíná takzvané porážení kobyly,“ přibližuje etnografka Ilona Vojancová.

A jak doplňuje, existují taky maškarní anebo karnevalové průvody. „Ty se konají spíš ve městech anebo v místech, kde byla přerušená tradice klasických masopustů. Vyznačují se tím, že se za masky převlékne kdokoliv. Mají nejrůznější podoby, objevují se tam i postavy ze současných filmů, seriálů anebo masky politiků a podobně. Lidé se baví a průvod často nemá žádné zastávky, mívá volnější závěr.“

Ukryti v davu

Obliba podobných akcí může vycházet i z toho, že samotné maskování poskytuje lidem anonymitu. „Můžou se dopouštět věcí, kterých by se normálně pod svou identitou třeba nedopustili. Rozpustilosti dřív byly občas trnem v oku. Hlavně církev se snažila různými zákazy toto veselí omezit, ale nepodařilo se jí to.“

Masopust podle Vojancové každoročně začíná den po svátku Tří králů, tedy 7. ledna. „Konec je ale pohyblivý, počítá se podle termínu Velikonoc. Připadá na takzvané masopustní úterý před Popeleční středou. Letos je tedy toto období poměrně dlouhé. K masopustu patřila i zabijačka. Chladnější období nahrávalo zpracování masa. Díky tomu se konalo taky dost svateb.“

Ilona Vojancová|foto: Honza Ptáček

V klasické podobě můžete obchůzku zažít v sobotu 16. února v Hamrech u Hlinska. Tam se ještě udržel zvyk staročeských maškar. I ve Studnicích se po generace předávají masky. Obyvatelé vedou děti k tomu, aby v masopustu pokračovaly. V sobotu 23. února odtamtud bude vysílat Český rozhlas Pardubice přímý přenos.

Veselý Kopec s novou hlavičkou

Ilona Vojancová taky informovala o tom, že Veselý Kopec čekají organizační změny. „Soubor lidových staveb Vysočina zatím patřil pod Národní památkový ústav. Ministerstvo kultury nově sloučilo čtyři skanzeny do jedné organizace, a sice Národního muzea v přírodě se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm. My se už jmenujeme Muzeum v přírodě Vysočina.“

Návštěvníci by změny v první fázi prakticky neměli poznat. „Jenom se změní webové stránky, vizuály a podobně. Ministerstvo takto vytvořilo organizaci, která může právě v oblasti muzeí v přírodě přinést zásadní koncepční změny a materiály. Jde o specifické paměťové instituce. Kromě hmotného dědictví mají taky ochraňovat a interpretovat nemateriální kulturní dědictví. Pro to by měly mít vytvořené podmínky.“