O práci vědců, grantech, kongresech i o choromoforech
V laboratoři vládne i humor. Mladí muži spolu se staršími kolegy hovoří o vlastnostech pokusu a vyprávějí si i vtipy. Po druhé je autorka seriálu Jana Davidová v kolektivu laboratoře katedry organické chemie, prohlíží si digestoř a přístroje k vytvoření prostředí vakua. Při některých reakcí kyslík škodí.
Témata výzkumů této laboratoře jsou: katalyzátor reakcí, výzkum materiálů – chromoforů.
Profesor Ludwig hovoří o práci vědce, nutnosti sledovat světový vývoj, spolupracovat s vědeckými pracovišti v zahraničí a své badatelské výsledky publikovat v odborných časopisech. Důležitá je i prezentace na světových kongresech. Zajímavá informace pro nás laiky byla, že vědecký výzkum je závislý na financích z grantů. Vědci pak musí zpětně své výsledky prokázat, aby o grant nepřišli.
O chromoforech hovořil doc. Filip Bureš. Na kongresu pokryl celé barevné spektrum nově vytvořenými chromofory. Stal se také platným odborníkem v kolektivu švýcarského vědeckého pracoviště u věhlasného profesora François Diederica z ETH Zurich Laboratory a dnes právě oni přebírají výsledky mladého českého vědce Filipa Bureše.
Proces vědeckého bádání je nekonečný, vždy vyžaduje poznatky jiných odborníků a další vědci čekají právě na výsledky českých badatelů. Uzavřel naši návštěvu mezi lahvičkami chromoforu profesor Miroslav Ludwig, vědec a rektor Univerzity Pardubice.
Pořad vznikl za podpory projektu „Podpora odborného vzdělávání a rozvoje vědeckovýzkumného týmu Centra materiálového výzkumu Pardubice“.
Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
