O významu šabatu

Pět knih Mojžíšových velice zevrubně popisuje Svatyni, dokonce mnohem podrobněji než například stvoření světa. Tato asymetrie nás učí, že člověk si nemůže osvojit víru v Boha věděním, jež by mohl získat o Božím počínání ve světě. Víru v Boha lze nabýt jen službou Stvořiteli.

Také v části Tóry, která se včera předčítala, nacházíme velice příznačný odkaz na stejnou myšlenku. Po příkazu vystavět Svatyni, když Tóra popisuje její zbudování, jsou do textu vloženy tři verše, které přerušují tok vyprávění zdánlivě nesouvisejícím tématem. Tímto tématem je šabat. Nejenže zmíněné tři verše vstupují do podrobného líčení o několika stovkách veršů věnovaných Svatyni, ale navíc téma šabatu navozují ojedinělým způsobem, který v celku legislativních textů předložených společenství Izraele nemá obdobu. Jak se píše: "Mojžíš shromáždil všecku obec synů Jisraelských a řekl jim: Toto jsou slova, které přikázal Hospodin, abyste je plnili. Po šest dní bude se konat práce, ale sedmý den bude vám svatým, slavnost odpočinku ke cti Hospodinově; každý, kdo v tento den koná práci, bude usmrcen."

Nacházíme se v samém středu otázek týkajících se Svatyně, a tu Mojžíš takto hovoří. Hned poté, jako by ani tato vsuvka v textu nebyla, se však Tóra vrací ke slovům, jež nejsou nová: "I pravil Mojžíš celé obci synů Jisraelských řka: Toto jest slovo, které přikázal Hospodin řka: Vezměte a přineste ze svého dar Hospodinu - pro stavbu Svatyně." Poté pokračuje dlouhé a podrobné vyprávění o její stavbě. Co ale na tomto místě znamenají verše o šabatu, jimž předchází slavnostní uvedení "Mojžíš shromáždil všecku obec synů Jisraelských"?

Šabat představuje nejvyšší symbol existence světa - světa a všeho, co obsahuje, tohoto Božího světa. Neboť v Druhé knize Mojžíšově je psáno: "Šest dnů tvořil Hospodin nebe a zemi, moře a vše, co v nich jest, a odpočíval dne sedmého." Tak ani ti, kdo se podíleli na stavbě Svatyně, neměli zapomenout na tento význam svátečního dne. Jejich stavba se stala výlučným lidským dílem bez Božího zásahu či zázraků. Lidé přinášeli stavební materiál, veškerou práci konali svýma rukama. Řemeslníci, kteří práci řídili, jsou v Tóře označeni jmény a sloveso činit se v nejrůznějších podobách nesčetněkrát opakuje. Tím vším Tóra stavitelům Svatyně praví: "Nezapomeňte, před Kým se tyto činy dějí - před Tím, který pravil a stvořil svět." Právě v této souvislosti je připomenuta slavnost šabatu, den vzpomínky na čin Stvoření a znamení, že toto Stvoření je Božím dílem.