Olomoucký přemyslovský hrad připomíná okrouhlá věž se střílnami v komplexu staveb vedle katedrály
V Olomouci stával ještě před založením města významný moravský hrad. Našli bychom ho na místě, které je působivé dodnes. Na vysokých hradbách, ze kterých vystupují skály, se tyčí věže katedrály a právě tam je možné vidět pozůstatek onoho středověkého hradiště.
Ve středověku stával hrad na skalním ostrohu, který čněl nad nivami řeky Moravy. Ve čtvrtek 4. srpna 1306 byl v jeho areálu zabit poslední Přemyslovec na českém trůnu Václav III. Podle pověsti byl šestnáctiletý král zavražděn na takzvané Krvavé pavlači, která je dnes vidět z parčíku u hradeb a kde je ve zdi zasazena pamětní deska.
Ve skutečnosti balkon s červenou cihlovou balustrádou ve středověku ještě nestál. A jak se můžeme dozvědět od historika Karla Maráze, z písemných pramenů vyplývá, že k vraždě došlo v západní části paláce děkana Budislava. Prameny se však rozcházejí, zda se to odehrálo v komnatě na lůžku, nebo na chodbě, kam se šel za horkého dne mladý Václav III. ochladit.
Strategické místo na skále nad ramenem Moravy bylo osídleno už v době bronzové. První zmínka o hradu pochází z Kosmovy kroniky z roku 1055. „V té době tu s velkou pravděpodobností byly výhradně dřevěné stavby s palisádovým opevněním. Až v 11. století se objevuje mohutná skořepinová hradba, kterou tvoří dvě kamenné plenty a uprostřed nich dřevěná konstrukce a sypaná výplň. V raném středověku byla na návrší situována akropole – nejvýznamnější místo hradu. Součástí sídla bylo i řemeslnicko-kupecké podhradí zasahující až k dnešnímu kostelu Panny Marie Sněžné,“ říká vedoucí odboru archeologie olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Pavel Šlézar.
Roku 1141 sem biskup Jindřich Zdík přenesl katedrálu. Dříve stávala na Předhradí a byla zasvěcena svatému Petrovi. Biskup zde vybudoval svůj palác a sídlo kapituly. Původně románská trojlodní bazilika byla přestavována, autorem současné novogotické podoby chrámu je Gustav Meretta. Kostel dal název místu, kterému se dnes říká Svatováclavské návrší.
Okrouhlá věž, patrně obraná i obytná románská stavba, doložená v písemných pramenech na počátku 13. století, je viditelná nejen zvenku v panoramatu dnešního komplexu staveb na hradbách, ale dá se do ní i vstoupit z budovy dřívějšího kapitulního děkanství. Dnes je přístupná v rámci prohlídky Arcidiecézního muzea.
V suterénu je možné kromě základů věže spatřit i zbytky zdiva obdélníkové stavby původem z druhé poloviny 13. století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
