Padající hvězdy i zimní večernice. Obloha je v zimě nejkrásnější
Pozorovnání hvězd nepatří pouze k romantickým letním večerům. I na podzim a v zimě je na co se dívat. Co si nemáme nechat ujít nám řekl v rozhlasové Radioporadně hvězdář Petr Komárek.
Po západu slunce si můžeme všimnout na jihozápadním obzoru jasného objektu. „Mnoho lidí každoročně telefonuje na hvězdárnu, jestli to nejdou ufoni,“ usmívá se Petr Komárek. Je to večernice, tedy planeta Venuše. Právě na podzim a v zimě je i menším dalekohledem dobře pozorovatelná. „Má stejné fáze jako měsíc, jenom je rychlejší. Až z ní bude úzký srpek, zazáří nejjasněji,“ vysvětluje Petr Komárek.
Hvězdy padající mrazivou oblohou
Pozorovat padající hvězdy uprostřed léta není nic výjimečného. Perseidy jsou krásné. Podzim nabízí Leonidy. Ale 14. prosince si můžete užít pohled na mnohem zářivější meteorický roj Geminid.
„Sbalte si teplý spacák, termosku s čajem a vydejte se do zimní noční přírody,“ láká Petr Komárek. Tento roj je zvláštní tím, že není tvořen prachem z komet, ale z částic planetky Phaethon. „Je to vyhaslá rozpadající se kometa. Díky jejím úlomkům vidíme velmi jasný roj,“ vysvětluje Petr Komárek.
Úlomky vstupují do naší atmosféry rychlostí padesát kilometrů za vteřinu. V té chvíli vzplane. To, co vidíme hořící efekt. Jediné, co nám může pozorování rušit, je skutečnost, že bude zrovna Měsíc v úplňku.
Perly zimní oblohy
Astronomové tvrdí, že právě zimní obloha je nejkrásnější. Nabízí nám velmi jasná souhvězdí, jako je Orion, Malý a Velký pes, souhvězdí Býka. „Nejkrásnější hvězdokupa Plejády, známá jako kuřátka je vidět i pouhým okem,“ říká Petr Komárek. Půvabná je mlhovina v souhvězdí Orionu.
Představte si, že jste na horách, všude je ticho, sníh a nad hlavou vám jasně září hvězdy. V té chvíli si můžete připadat jako v pohádce.
Slavná kometa
Na přelomu listopadu a prosince dosáhne hranice viditelnosti i malými dalekohledy slavná kometa 45P, nazvaná také Honda-Mrkos-Pajdušáková. Vrací se k nám jednou za pět let. Najdete ji v souhvězdí Kozoroha. A lze ji pozorovat pouhým okem.
Proč má takové komplikované jméno? Protože byla objevena ve stejný okamžik hned třemi astronomy. Stalo se tak v Japonsku a na Skalnatém plese v tehdejším Československu. „Čech Antonín Mrkos a Slovenka Ľudmila Pajdušáková stojí za objevy mnoha komet,“ říká Petr Komárek. Dnes už lovci komet z masa a kostí nejsou. Práci za ně převzali roboti.
Kde se vzaly superúplňky?
Také jste si všimli, že poslední dobou máme na obloze samé mimořádné úkazy? Několik superúplňků, modrý Měsíc, červený Měsíc. Nejde o nic mimořádného. Vlastně je to náhoda.
„Měsíc obíhá po elipse. Pravidelně se tedy stává, že se objeví v tzv. přízemí, hodně blízko zemi. Čas od času se stane, že je u toho právě v úplňku. A je z toho superúplněk,“ vysvětluje Petr Komárek. Pouhým okem vám na tomto úkazu nepřijde nic zvláštního. Jeho krása vynikne až na fotografii. O tom jste se mohli přesvědčit nedávno. V pondělí 13. listopadu byl úplněk nejblíž zemi za posledních sedmdesát let.
„Modrý Měsíc říkáme, když se sejdou dva úplňky v jednom kalendářním měsíci, to jsme letos také zažili,“ uvádí Petr Komárek
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka