Žijete v historickém domě a chcete se o něm něco dozvědět? Pomůže fara, archiv i matrika

„Jsem konzervativní a nostalgický člověk, mám rád malé vesničky, kde se zastavil čas. Mám rád obce v Železných horách. A s tím souvisí pátrání po obyvatelích, kdo tam kdy bydlel,“ vyznává se ze své vášně Miroslav Krejčík, zakladatel facebookové skupiny Přátelé Železných hor.

Prvním ze zdrojů, jak zjistit víc o historii starých domů, jsou čísla popisná. Ta na domech zavedla podle Miroslava Krejčíka Marie Terezie v roce 1770. „Od té doby můžu pátrat. Většinou to začínalo nejvýznačnějším domem na vesnici, tedy domem rychtáře,“ vysvětluje Krejčík. Druhým zdrojem jsou v archivech zachované soupisy sčítání lidu po roce 1850.

Soupisy duší z katolických farností

Třetím zdrojem jsou podle Krejčíka soupisy duší. Ty psali duchovní v katolických farnostech o svých ovečkách. „Farnost Turkovice má například soupis duší z roku 1790, víme tedy, kdo na kterém čísle popisném bydlel, a to až do roku 1921,“ přidává další zdroje informací Miroslav Krejčík.

Pátrání po předcích je v současné době v módě. Křestní list je dobrý začátek|foto:Petr Topič, MAFRA / Profimedia

Jeho koníček spočívá v tom, že zajede do archivu, odkud si přiveze více než tisíc ofocených dokumentů. Po nocích pak luští nápisy a zpracovává informace.

Od Přelouče až po Třemošnici

„Píšu, kdo kde bydlel, kde co chovali, a tak dále. Mám popsaných asi padesát vesnic, od Přelouče, Brlohu, po Třemošnici, Míčov, Závratec, Podhradí, až po Kubíkovy duby. V Třemošnici jsem se dostal do roku 1835. Farnost Ronov nad Doubravou má totiž soupis duší tohoto města.

Miroslav Krejčík zjistil, že v roce 1921 měla Třemošnice 64 domů. Hodně obyvatel tam dojíždělo za prací v železárnách a v blízkých vápencových lomech. V Podhradí zase žili kozičkáři. To byli ti nejchudší lidé, kteří chovali kozy pro svou obživu.

„Většina chalupníků ale měla kravku a jalovičku, později prase. Kozičku měli jen ti nejchudší v obecních domcích. A právě v Podhradí převyšuje průměr kozičkářů,“ usmívá se Miroslav Krejčí a dodává, že kolem roku 1900 neuměla čtvrtina obyvatel číst ani psát.

Kde se u nás nejčastěji vyskytuje příjmení Švejk, Vozáb nebo Karabec? A proč je tak důležité ptát se těch nejstarších rodinných příslušníků na jejich vzpomínky z mládí? Poslechněte si více v záznamu pořadu.