Paměť se dá vytrénovat. Stejně jako svaly v posilovně
Dobrou paměť může mít každý. Nezávisí to ani tolik na věku a dokonce ani na inteligenci. Stačí si ji jenom pravidelně trénovat. Tvrdí to trenérka paměti Lenka Šnajdrová.
Každodenní trénink paměti ale podle ní není nic složitého. Trénovat svůj mozek můžeme třeba už jen tím, že změníme naše zaběhlé rituály. „Půjdeme do práce jinou cestou, najdeme si nové přátele, začneme chodit do nějakého zájmového spolku. Trénování paměti já osobně vnímám jako zájem o svět, o své okolí,“ říká Lenka Šnajdrová.
Naopak na trénink paměti trenérka nedoporučuje luštit křížovky. „Pokud máme na mysli ty švédské, tak ty příliš nepomohou. Většinou se tam totiž vyskytují stejná slova, která pak jenom zkrátka papouškujeme dokola.“ Chceme-li si paměť křížovkami trénovat, pak to musí být podle Lenky Šnajdrové něco těžšího, třeba hadovky nebo osmisměrky.
„Paměť trénujeme učením, ale není to jen o knihách či cíleném tréninku v nějakých cvičebnicích, učíme se přece celý život,“ tvrdí trenérka paměti. Podle Šnajdrové je především důležité, abychom nerezignovali, učit se nepřestali, i když nás k tomu nic nenutí – například zůstáváme ve stejném zaměstnání apod.
„Je potřeba se nebránit novinkám a aktivně vyhledávat,“ radí Lenka Šnajdrová a dodává: „Paměť také souvisí s pohybem. Mozek potřebuje dostatek kyslíku a tak i proto, když sedíme doma dlouho nad učebnicí, začneme brzy zívat. Pak je potřeba nadýchat se čerstvého vzduchu, jít se třeba ven proběhnout. Lidé, kteří se hýbou, mají lépe prokrvený mozek a dá se i říct, že jim to lépe pálí.“
Jak si zapamatovat...
JMÉNO: Dost často se stává, že jméno dotyčného zapomeneme hned poté, co se nám jím představí. Důvodem je naše nepozornost. A ta je pro paměť klíčová. Proto je dobré si pomoci třeba tak, že jméno člověka, který se nám představuje, nahlas zopakujeme. Například: „Těší mě, že vás poznávám, paní Nováková.“
Pokud si chceme jméno či jiné slovo nebo slova zapamatovat, tady nám mohou posloužit tzv. mnemotechnické pomůcky. Například slova, která nám jméno připomínají, a ideálně taková, která mají nějaký emoční nádech, třeba mohou být veselá nebo souviset s něčím jiným, co známe. V případě jména osoby mohou i poukazovat na to, jak osoba vypadá. Například u jména Holiš se přímo nabízí, zda má či nemá čistě oholenou bradu.
TELEFONNÍ ČÍSLO: To si pro zapamatování musíme nejprve rozdělit po dvou či třech číslech. Volba dělení pak může souviset i s dalšími pomůckami, třeba tím, zda se čísla za sebou nějak logicky opakují, nebo jejich kombinace připomínají to, co známe z jiné souvislosti. Může to být číslo domu, ve kterém bydlíme, datum narozenin syna, rok, kdy jsme měli svatbu.
NÁKUPNÍ SEZNAM: Tady pomůže tzv. metoda loci, tedy místa. Představíme si místo, které důvěrně známe, může to být třeba náš byt, a v duchu se po něm projdeme a umístíme na ně jednotlivé položky nákupního seznamu. Čím absurdnější to bude, tím si to náš mozek lépe vybaví. Například: U bytu na rohožce leží brambory, které při vstupu do bytu, rozšlápneme. Na věšáku je pověšené mléko, krabice je proděravělá a teče po kabátě, u botníku v botách je položená cibule.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.