Kája|Dobrý večer všem. Jako vyučený automechanik, později strojař s maturitou, obchodník, pracovník ve službách a nakonec jako vedoucí výroby ve strojírenství, byla mým celoživotním snem práce se zvířaty. Nenaplněná....bez ohledu na výdělek.
frantisek svaricek|DOBRÝ VEČER P.JARUŠKO A POSL.NL.NENÍ NADTO BÝT ŠIKOVNÝM ŘEMESLNÍKEM JAKÉHOKOLIV OBORU,PROTOŽE O TYTO ŘEMESLNÍKY JE STÁLE NOUZE,VÍM CO HOVOŘÍM ,PROTOŽE V OBORU PRACUJI A PRACOVNÍ TÝDEN BY MOHL PRO NÁS MÍT ČTRNÁCT DNÍ A STÁLE BY TO BYLO MÁLO.JEŠTĚ JEDNOU VÁS ZDRAVÍ FRANTIŠEK ZE ŽIDLOCHOVIC.
Alena|Dobrý večer. Já chtěla být snad od dětství aranžérkou, ale před šedesáti lety to nebylo až tak jednoduché, rodiče chtěli nějakou "pořádnou" práci, ne nějaké potulování po výlohách ve městě a tak mne dali na ekonomku. Já to pořád bojkotovala, neučila jsem se, protože mne to nebavilo, no ale pak jsem nějak asi "dostala rozum", řekla jsem si, že něco dostudovat musím a tak jsem to vzala pořádně, odmaturovala a dělala jsem celých čtyřicet let tu ekonomku a účetní. Na vysněné povolání jsem nezapomněla, snažila jsem se alespoň občas dělat někde výzdoby v restauracích, v kavárnách, malovala jsem, vyšívala, paličkovala, mohla jsem to dávat na výstavy a tak jsem si alespoň tak svého talentu využila. Nelituju, dělala jsem to, co jsem se nakonec naučila a peníze v tom roli nehrají.
helena,matylda|svět je báječné místo k toulání,jestli mi nikdy nevadilo,že štěstí nebylo tak velký požitek,spálila jsem si prsty zrovna když bylo vše tak krásné a prima.Pak jsem zjistila ,že na nebesích nezpívají celý čas TOULÁNÍ.I hlad se čas od času dá snést,pokud to je s milovaným.Chodit na vše koukat,vonět ke kytičkám,okukovat sochy,domy,líbat lásku a děti 2,chodit plavat.Legrační výmysly nejsou nikdy tak neskutečné,a musí štěstěna rozdávat koláče lásky.Moje zaměstnání bylo 37 let rychlé jízdy,přinejmenším na to stačila násobilka,matematika a pořád žhavý zápas někdy hudba v paklíku auta a pentlování městy atd.Mé odložené děti, ponechány v domě s babičkou,zatím vyrostly a vše mi vracejí.po letech Dcera mi říká arogantně,JÁ jsem TY a odložila mne.
Jana Jirkov|Hezký večer paní Jaruško, předem mého psaní bych chtěla pozdravit pana Františka a pěkně mu poděkovat za včerejší pozdrav. Mé vysněné povolání vždy bylo a bude paní učitelka v mateřské škole. Ovšem uchazečů na tuto školu bylo tenkrát mnoho a já se na pedagogickou školu bohužel nedostala a jako náhradu si vybrala zdravotnické vzdělání. Pokud by se mi to v budoucnu poštěstilo, ráda bych si doplnila potřebné vzdělání k tomu, abych tuto práci ještě mohla vykonávat. Nechce se mi totiž tohoto snu vzdát. Hezký večer všem.
franz|peníze u mne nehrají žádnou roli, kdyby jsem měl tu možnost druhého zaměstnání, tak cesta duchovního na slovácku a k tomu dvě kuchařky, jednu starší a ta druhá o pár let mladší, ošetřovat lidské pokolení a být nápomocen v jejich cestě na tomto božím světě, většině tomu homo sapinsi chybí ono upřímné slovo, které dokáže pohladit po duši a nasměrovat k klidné cestě životem, zdravím z chaloupky pod lesem z bílých karpat, pan franz, dobré slovo v dané chvíli je k nezaplacení a na závěr slovo klasika, co jsem dělal, dělal jsem upřímně rád a ničeho nelituji, kněžna zaháňská by řekla, šťastný to muž......
