Michaela|Dobrý večer, mám ráda plavání a vodu. Jsem holka z Vysočiny a mé dětství jsem prožila na břehu Svratky. Vzpomínám si , že jsme se jako děti koupali ve vodě, která měla necelých patnáct stupňů., rodiče nás poslali k vodě samotné a já jsem ještě musela hlídat mého o 4 roky mladšího bratra. Naštěstí se nic nestalo a o víkendu jsme pak s rodiči jezdili se koupat na rybníky jako je Sykovec, Medlov, Zuberský rybník. Mám na to krásné vzpomínky. Poprvé jsem se dostala k moři v roce 1976., kdy měl náš syn 2 roky. Byl ekzematik, vyrážky měl po celém těle a tzv devizový příslib a cestovní doložku jsme dostali na základě doporučení dětského kožního lékaře.. Byla to velmi dobrodružná cesta, jeli jsme s tzv. obytňákem, který postavil můj otec na podvozku nákladního vozu Avia 30,. cesta trvala dva dny. Abychom tam vůbec mohli být dva týdny vezli jsme sebou veškeré zásoby a já jsem týden před tím, zavařovala jídla do sklenic. Tam jsme si mohli koupit pouze chleba, nějaké jogurty a máslo.. Po autě jsem měli poschovávané devízy, které nám darovali naši rodinní příslušníci. Pokud by to však naše celní a pasové orgány našli byl by to trestný čin a pro nás obrovský průšvih. Vše ale dobře dopadlo, synovi pobyt u Jadranu velmi pomohl a pak jsem to zopakovali ještě několikrát. Na Bašku na ostrově Krk nedám dopustit. Několikrát jsem se tam ještě vrátili po roce 1989, samozřejmě za jiných podmínek. Nyní plavu nejvíc v našem zahradním bazénu, který má slanou vodu a je poměrně velký. Nejradši plavu v noci, když je voda teplá 30 stupňů i vice. Právě se tam hodlám odebrat.. Z Brna zdraví Michaela
Olga|Hezký večer Jaruško, zdravím Vás i všechny ponocující posluchače miluji moře, i když jsem u něj byla poprvé ve svých 52 letech a od té doby se k němu stále vracím. Ale jeden zážitek pro pobavení vám popíšu. Bylo to v Caorle, jela jsem tam s kamarádkou hezky jsem se pohupovala ve vlnách, až jsem zjistila, že mi uplaval vrchní díl z plavek. Volala jsem na kamarádku, co se mi stalo, ta si nejdřív myslela, že si dělám legraci, ale když zjistila, že je to pravda, přešel ji smích. Naštěstí byl náš hotel lízko a na pokoji jsem měla náhradní plavky, tak mi pro tu důležitou podprsenku došla a vyŕešila moji trapnou situaci. Dneska kdyź se sejdeme, vždycky si na to vzpomeneme a smějeme se tomu.
Michal Sedlák z Myšlína|V dětství mě mokré radovánky nelákaly. A nelákaly by mě ani dnes. Z vody jsem měl a stále mám takový strach, že nikdy v životě jsem si do ní neponořil celou hlavu. Z plaveckých stylů jsem si osvojil aspoň prsa. Pro letní osvěžení vyhledávám přírodní vody, nejraději ty potoční. Přestože nepatřím k vodomilům, ten pocit, který se po koupání dostaví, se mi ale líbí. Člověk se cítí jako znovuzrozený. A taky se mi líbí pozorovat vodní hladinu. A na ní vznešeně plující labuť, která tu a tam zanoří hlavu do vody. No, je statečnější než já.
Allena|Koupaliště chlorované drahé rybníky špinave ne zdravím...
Helena Matylda Janáčkova |Já a můj táta Tamchyna projektant vodních nádrží s mou maličkosti byl a já šlechtična jsem se osobně koupala ve všech evropských kanálech i ty které se směnily v průběhu 19a20stol v průlivy a přehrady šlechta začala u Pardubic
