Petr Voldán: Sněhové (a vyplazené) jazyky
Opravdová zima zatím trvá jen pár dnů a to ještě ne všude. Nicméně starostí s ni je víc než dost, hlavně na komunikacích. Musí to být, ptá se v dnešní pravidelné páteční glose Petr Voldán. A titulek jí dal opět nejen provokující, ale i hodně výmluvný.
Je tu lednový sníh a jako kdyby to bylo opět překvapení - čekali snad řidiči, silničáři i dopravní policie, že budeme prožívat zimy jak někde ve Středomoří? Byl to doslova mazec - dálnice D1 víc uzavřená než průjezdná, kolony neskutečných délek a ani jinde žádná selanka.
No řekněte sami, při skromných délkách našich dálnic slyšet o třicetikilometrové koloně na té páteřní skrz celé území, to je silná káva. Nešlo například dřív odklonit nešťastníky řidiče, aby neskončili v mnohahodinové pasti? Tak jak to bývá v zahraničí běžné? A ještě k organizaci - až když kolaps byl v rozpuku, zaslechl jsem informaci, že snad někoho napadlo nasadit na D1 omezení rychlosti na 80 kilometrů v hodině.
Všichni, kdo v zimě za podobných okolností byli za humny vědí, že tam klidně omezí rychlost dřív a i na padesátku. A všechno sice pomalu, ale jede! Jede se, nezávodí, neklouže. Protože se také preventivně ošetřuje a ne až když se technika s posypem musí prodírat zacpou.
Předpovědi počasí máme super moderní, cílené, ale k čemu? Další téma - opravdu si v době moderních technologií a výzkumů neumíme poradit takřka každoročně s notoricky kritickými úseky jedné zbabrané dálnice mezi Prahou, Brnem a Ostravou?
Tak jako je tu obligátní zimní informace - napříč je kamion, kamiony nevyjedou, kamiony ucpaly atd. Řidiče kamionů ženou firmy rychle k cíli - ale proč pořád beztrestně na nevhodných pneumatikách, proč s mobily nebo dokonce obrazovkami tabletů za volantem? A na druhou stranu, kde jsou už roky slibovaná a komisemi vybíraná a hlavně nezbytná odstavná parkoviště pro kamiony? Prostě nejsou... Tak jako zábrany podél silnic.
Nejen při cestě napříč vysočinou jsem se kochal nádherně se plazícími sněhovými jazyky. Jinak ale hodně nepříjemnými a nebezpečnými. A trochu mi připadaly jako vypláznuté jazyky všech, kteří se na situacích, podobných těm tohoto týdne, roky a roky podepisují. Zima je zima a bude tu pořád, ale pro šlendrián a neschopnost by to snad platit na věky nemuselo. A teď už klidný pátek i celý víkend.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
