Petr Voldán: Teorie a praxe relativity

To je príma, lebedí si koulující se hlouček školáků, který sbírá bělostný sníh ze zaparkovaných aut a s gustem ho metá po okolí. Tak je to tu, bručí majitel jednoho z těch aut, a nakvašeně smetá sněhovou nadílku ve chvatu z oken vozu, aby stačil vyjet do práce. Konečně, vzývá příchod pátku zaměstnankyně městského úřadu s vidinou víkendu bez kancelářských kulis. To zase bude víkend, komentuje rozladěně rozpis služeb a lesknoucí se chodníky lékař chirurgické ambulance. Poslední vrtání a broušení a bude připraveno k další části rekonstrukce bytu, oddechuje si řemeslník před sobotním melouchem. Tak snad bude tentokrát klid, přeje si úpěnlivě sousedka z bytu vedlejšího, která má za sebou pěkných pár sobot v lomozu nářadí za tenkou stěnou.
Zkrátka a dobře, co se někomu jeví jako dobré, pro jiného to zas až tak příjemné být nemusí. Připomněl mi to právě ten sníh, který pro některé konečně napadl, kdežto jiným náladu pokazil, protože by zimu nejraději z kalendáře vyškrtli. Těžko se zavděčit všem – což platí jak pro přírodu, tak pro naše počínání. A tak se nedivme, že nadšenci běžeckého lyžování jsou rádi, že se letošní Jizerská padesátka poběží, i když díky umělému sněhu a jen na skromňoučkém okruhu pár kilometrů, po kterém budou kroužit v jednotlivých skupinách hned několik dnů. A že na straně druhé jsou lidé, nechápající, proč se nenaloží lépe s prostředky na výrobu umělé bílé stopy, provoz náklaďáků a další techniky. Takže vidíte, že relativita v praxi je něco úplně jiného než teoreticky.
S tím si už poradil Albert Einstein. A kdo jen trochu ví, co to teorie relativity je, určitě mě nemohl podezírat, že se tu teď ráno pustím do rozborů proč se elektromagnetické vlnění nechová v souladu s Newtonovými pohybovými zákony. I když to je vlastně relativní, kdo ví, co mě napadne příště. Ale teď už klidný pátek i celý víkend.

Publicista Petr Voldán glosuje současné kulturní, společenské i politické dění na vlnách Českého rozhlasu Hradec Králové. Slyšet je můžete v 6:50 hodin.