Pod pardubickým zámkem se ukrývá rozlehlý protiatomový kryt z 50. let minulého století
Málokdo ví, že renesanční zámecké valy v Pardubicích ukrývají protiatomový kryt tajně vybudovaný v roce 1953. Zájemci do něj mohou nahlédnout společně s průvodcem každou sobotu v 10 a v 15 hodin. Na své si přijdou především pamětníci a příznivci vojenské historie. Je ale potřeba předem se telefonicky objednat a teple se obléknout. Teplota v bunkru se pohybuje mezi 10 a 15 stupni Celsia.
Kryt se začal stavět v roce 1953 a jeho výstavba podléhala přísnému utajení. Kvůli tomu byli dokonce vystěhováni obyvatelé budovy č. p. 4 pardubického zámku včetně studentů Chemicko-technologické fakulty, kteří tam v té době byli ubytováni.
Kryt neměl sloužit k ochraně řadového obyvatelstva, ale byl vybudován jako velitelské stanoviště civilní obrany. Její štáb měl řídit činnost ve městě, kdyby se stalo cílem útoku nepřítele nebo by bylo ohroženo radioaktivním spadem.
Dvoupatrový kryt byl určen pro několik desítek lidí. Filtroventilační zařízení dokázalo v kritickém případě krátkodobě zajistit provoz až pro 120 osob, alespoň to dokládají přiložené tabulky. Filtry nebyly uzpůsobeny k ochraně před chemickými zbraněmi, ale zařízení bylo schopno odfiltrovat radioaktivní prach. Mělo nejen elektrický, ale také ruční pohon.
Telefonní ústředna jako z filmu
Spojení s venkovním světem zajišťovala telefonní ústředna, kterou si mohou návštěvníci prohlédnout i dnes. Podle historika Jana Tetřeva si budou připadat jako ve starém filmu z dob Klementa Gottwalda. Ústředna je vybavená telefonem, dálnopisem, tedy vrcholem toho, co doba pro tyto účely měla k dispozici. Je zde také řada malých pracoven pro příslušníky štábu a pomocný personál.
Pro dočasné obyvatele krytu zde byla zřízena strohá sociální zařízení, sprchy, vojenská lůžka-kavalce. Voda se získávala z vlastní studny, objekt byl napojen na vnější zdroj elektřiny, měl však i svůj vlastní generátor. Vytápěn však, s výjimkou telefonní ústředny, nebyl.
Někteří místní obyvatelé věří tomu, že pod zámkem byla vybudovaná celá nemocnice. Také, že z krytu vede tajná chodba až k bývalému Okresnímu výboru KSČ – dnešnímu Domu hudby. Dokonce se říká, že odtud vede chodba až na hrad Kunětická hora. To ale pravda není.
V 90. letech 20. století začalo kryt využívat Východočeské muzeum Pardubice. Díky stálé teplotě, která se pohybuje mezi 10 a 15 stupni, slouží jako úložiště archeologických nálezů. Jsou zde především depozitáře vykopaného a zatím ještě nezakonzervovaného archeologického materiálu.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
