Podzimnímu focení kraluje měkké světlo. I vlhkost fotografům krajinářům hraje do karet

„Nebojte se odbočit z hlavní cesty, po které míří davy. Cesta bude sice klikatá a bez jasného konce, ale zato pestrá a rozmanitá. Užívejte si bludiště nevšedních okamžiků v každém nádechu,“ říká fotograf Jan Musil.

Fotit se dá i přes poledne

„Pokud svítí slunce, je hřejivé a také proměnlivé. I přes poledne se dá fotit, protože slunce není tak vysoko na obloze a světlo hraje do karet atmosféře. Takový podzimní portrét můžete ideálně zkoušet už po třinácté hodině, to už bývá slunce měkké. A štěstí můžete zkoušet až do pozdního odpoledne. Vlhkost na listech navíc vylepší jejich barevnost,“ vysvětluje fotograf Musil.

Na podzim bývá také často vysoká vlhkost. Setkáváme se s ranními mlhami. I to hraje fotografům do karet. „Když jste v hlubším lese a dochází tam k výparu, les má tajemnou atmosféru. A když se podaří protisvětlo od slunce, které je nízko, tak mlha začne zářit a v kombinaci s barevným listím to udělá pohádkovou atmosféru,“ přidává další tipy Jan Musil.

K houbě je nejlepší ulehnout

Fotografie detailu je podle Musila velmi zajímavá disciplína. Pomocníkem je kvalitní objektiv, který pracuje s hloubkou ostrosti. U mobilů tohle sice tak dobře nefunguje, ale i tak to můžete vyzkoušet.

Fotit houbu z vrchu? To je nuda. „Když fotíte například houbu, lehněte si k ní. Teď na podzim je to super do bláta a louží,“ směje se fotograf a vysvětluje, proč to riskovat:

„Díváte se tedy směrem od země a za houbu si dáte vzdálený horizont, třeba modré nebe nebo les vzdálený aspoň dvacet metrů. Telefon tak zaostří houbu a vy získáte mnohem poutavější pohled na detail, než když ho vyfotíte běžným způsobem,“ uzavírá fotograf Jan Musil.