Povídky Kláry Gočárové

27. prosinec 2020

Napsala pět vlastních knih, před nimi také převedla do knižní podoby příhody slavné rozhlasové rodiny Tlučhořových. Spisovatelka a lektorka jazyků Klára Gočárová se narodila do rodiny architektů a spisovatelů. To i manželství s režisérem Jaroslavem Hanušem je jí velkou inspirací.

Pradědou Kláry Gočárové je jeden z předních prvorepublikových architektů Josef Gočár, dědou také architekt Jiří Gočár, který se ale po událostech v únoru 1948 neměl šanci tolik prosadit. Život i osobnost malé Kláry ale asi nejvíc ovlivnil její nevlastní děda, kreslíř, ilustrátor Ctibor Štolovský. Právě o něm napsala první povídku do svého vzpomínkového souboru z knihy Voslí můstky.

Voslí můstky a Puzzlení

Další z povídek ve Voslích můstcích nese název Lucie a Klára Gočárová ji věnovala své mamince Lucii Gočárové. Vzpomíná v ní na své dětství, ale také složitý vztah jejích rodičů. Jejím otcem byl totiž talentovaný autor a velmi komplikovaná osobnost Tomáš Řezáč, syn spisovatele Václava Řezáče. Dědečka Václava, který proslul jako autor ceněných psychologických románů a knih pro děti ale také vzorových socialistických děl, Klára už nezažila. Zemřel více než deset let před jejím narozením. Jinak to bylo s jeho manželkou.

Své babičce spisovatelce Emě Řezáčové Klára babička neříkala, byla to pro ni vždy Emilka. I na ni Klára Gočárová ve Voslích můstkách s láskou vzpomíná. Poslední z povídek, kterou jsme pro rozhlasové zpracování vybrali, je pak věnována Klářinu manželovi, režiséru Jaroslavu Hanušovi. Vyšla ve čtvrté z Klářiných knih, Puzzlení. K ní pak autorka s úsměvem dodává: „Neznám jedinou ženu, pro kterou by její manžel nebyl velkou inspirací.“

autor: Šárka Rusnáková