Pramen řeky Svitavy jen tak nenajdete. Odborníci uvádějí až čtyři možné varianty
Řeka Svitava pramení v Pardubickém kraji, někde uprostřed svitavských lesů. Jsou tak hluboké, že vlastně nikdo nezná přesné místo. Jsou známy dokonce čtyři možné prameny řeky. Jednomu z nich se říká historický a byl snad od dob nejstarších tamních obyvatel jakýmsi posvátným místem, na kterém se lidé setkávali.
U řeky Svitavy se spíš než o jednom prameni mluví většinou o pramenné oblasti. Nachází se severně až severozápadně od města, kterému dala jméno, tedy od Svitav. Prý byla v té době řeka tak krásná a průsvitná, až zářila, tedy svítila. To je jeden z možných výkladů jejího jména. Další nabízí legenda o kněžně Svatavě nebo o tom, že u jejích pramenů sloužili svou mši Cyril a Metoděj a „osvítili“ ji tak vírou.
Ještě před pár desítkami let tomu bylo jinak, ale dnes najdete na mapách jako pramen Svitavy místo u obce Javorník. Přesněji asi pět kilometrů od Svitav v lesích mezi Javorníkem a Kuklí. Ne všichni odborníci se k němu ale přiklání, údajně se jedná jen o potok, který ještě není skutečným začátkem.
Navíc ho v určitou část roku ani nenajdete. V létě a v sušších obdobích totiž vysychá. Dřívější mapy umisťovali pramen Svitavy na hranice Moravského a Českého Lačnova. Dalším z možných pramenů, na kterých se odborníci shodují, je místo u obce Mikuleč.
Krom těchto tří ale existuje ještě jeden, který má další přesah. Je to takzvaný historický pramen, který poukazuje, že se u něj odjakživa scházeli místní lidé. Nejspíš se na tomto místě prováděly i tajemné rituály, dokonce se zjistilo, že tento pramen „hlídal“ v dávných dobách hrad, stejně jako obchodní stezku později nazvanou Trstenická. Dnes k tomuto prameni vede naučná stezka přímo ze Svitav.
Řeka pramení u Ďáblovy studánky
Pokud se po stezce vypravíte, nezavede vás až ke skutečnému historickému prameni Svitavy. Ten je o pár set metrů hlouběji v lese a přístup k němu není jednoduchý. Tabule na stezce přivede poutníky jen k odpočívadlu a také k jezírku, do kterého teče voda z pramene. Na něm lze vidět vzácnou rostlinu - ďáblík bahenní. Vypadá podobně jako kala, která bývá součástí slavnostních, třeba svatebních kytic.
Když se rozhodnete putovat úzkou pěšinkou až k samotnému prameni, objevíte ještě jedno jezírko, tedy spíš studánku pod skálou. Právě na ní prý v minulosti stával strážní hrad. Studánce se říká Ďáblova, podle obličeje čerta, který je jakoby vytesán přímo v kameni.
A pramen Svitavy se nachází někde v hloubce pod onou skálou. Přesvědčit se o tom dá jednoduše. Pokud ponoříte do studánky větev a po chvilce ji vytáhnete, objeví se malý gejzír a s ním i bublinky plynu, tedy důkaz, že pod nánosem rašeliny skutečně pramen vyvěrá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Dělal nekvalitní vědu.‘ Kandidát na ministra Tuleja čelí nařčení, že publikoval v predátorském časopise
-
EU se snažíme polidštit a zbořit obraz anonymního aparátu, přibližuje šéf kanceláří europarlamentu
-
Ze 138 tisíc se sklidí pouhých 30 300 tun ovoce, uvedl Výborný. Ministerstvo chystá program na řešení krizí
-
‚Hodně věcí se potom odpouští,‘ říká Voženílek. Věří, že souboje v play-off reprezentační vztahy nenaruší