Prášilské jezero je jedním z osmi ledovcových jezer Šumavy. Najdete ho na úpatí hory Poledník
Šumava je považována za jednu z nejkrásnějších oblastí naší republiky. Aby také ne. K obdivování je tam toho opravdu hodně. Tak třeba osm krásných ledovcových jezer. Z toho pět na české a tři na německé straně Šumavy. Mezi ta česká patří kromě známých Černého a Čertova i méně známé Prášilské jezero.
Prášilské jezero rozhodně stojí za to, abyste si k němu udělali procházku. Cest k němu vede hned několik, například přímo z Prášil, podle kterých se jezero také jmenuje: „Prášily získaly svoje jméno od prachu z hutí a brusíren, protože na Prášilech bývaly sklářské hutě, brusírny a leštírny skla. A také velmi slavná papírna, která dodávala papír i prezidentské kanceláři Tomáše Garriqua Masaryka,“ říká vedoucí muzea a infocentra v Žihobcích Veronika Kočí.
Pokud jde o rozlohu, má Prášilské jezero necelé čtyři hektary a jeho největší hloubka činí přibližně 16 metrů. Jenom pro porovnání: nejhlubší šumavské Černé jezero má hloubku 40 metrů. Naopak nejmělčí jezero Laka jen pouhé 4 metry.
Přímo u Prášilského jezera můžete narazit na kamenný pomník. „Je to vzpomínka na studenta medicíny Ottokara Kareise, který zde v roce 1927 nešťastnou náhodou utonul,“ vysvětluje Veronika Kočí.
Pověst o Jezerní panně
Další nešťastnou událost spojenou s Prášilským jezerem popisuje známá pověst. Prý u něj svůj život dobrovolně ukončila chudá dívka z dřevařské rodiny spolu se svým milencem, který naopak pocházel z rodiny bohatého pražského obchodníka. A jejich malou dcerkou. Jejich rodiny jim totiž nepovolily sňatek. Údajně se tady dodnes dívka zjevuje jako Jezerní panna,“ dodává Veronika Kočí.
Jezero se rozprostírá na úpatí známé šumavské hory Poledník, na jehož vrcholu se tyčí pro veřejnost znovu zpřístupněná stejnojmenná rozhledna, ze které se nabízejí úchvatné výhledy do okolní přírody.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
