Před hlavním nádražím v Brně se opět objevila skupina romských uprchlíků z Ukrajiny. Policie situaci monitoruje

Čtěte také

Romští uprchlíci z Ukrajiny, kteří nesplňují zadaná kritéria, mohou mít v ČR problém s vyřízením víz

Podle policejního mluvčího Pavla Švába lidé ze skupiny prošli procesem na některém z asistenčních center pro ukrajinské uprchlíky. "Mají status dočasné ochrany. O situaci u nádraží víme a na místě pracujeme. Snažíme se spolupracovat i s neziskovými organizacemi a OSPOD (odbor sociálně-právní ochrany dětí), protože jsou tam i malé děti," uvedl Šváb.

Podle posledních informací uprchlíci odmítli nabízené ubytování. "Kdo z uprchlíků nemá ubytování a přijde do asistenčního centra, zaevidujeme ho a hledáme ubytování pro všechny uprchlíky bez rozdílu. Když ho ale odmítne, musí odejít a na další ubytování nemá nárok," uvedla mluvčí kraje Alena Knotková.

Obecně asistenční centra nabízí ubytování v hotelech, penzionech nebo internátech, variantou je i správa uprchlických zařízení. "U romských skupin vzniká problém v situaci, když přijede rodina o 20 nebo 30 členech a nechce být rozdělená. Taková kapacita se nehledá jednoduše, proto nabízíme i správu uprchlických zařízení. Někteří to odmítli," řekla Knotková.

Část lidí se v pondělí večer od brněnského nádraží nechala převézt do bývalých židenických kasáren. "Ta situace je téměř neřešitelná. Primárně jde o to, aby ulice byly bezpečné, aby tady nebyli lidé bez domova, navíc v takovém množství," řekla primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS), která na místě situaci řešila v doprovodu policie. Jak dále uvedla, někteří lidé nechtějí z ulice odejít.

Čtěte také

iROZHLAS

Početné romské rodiny z Ukrajiny našly ubytování ve Vyšních Lhotách. ‚Je to často jejich jediná šance‘

Městu by měla situaci pomoct řešit nově vzniklá poradní skupina. Její předseda Daniel Topinka uvedl, že v minulosti například při příchodu Romů z Rumunska nevznikly z dlouhodobého hlediska žádné zásadní problémy, protože se po čase nejčastěji rozhodli vrátit zpět.

Situaci okomentovala i členka Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Alice Sigmund Heráková: "Brno je velké město a těch lidí je tu hodně. Brnem prošlo už několik skupin a je z toho zlá krev," poukázala Heráková na to, že některým lidem se velké romské skupiny u nádraží nelíbí. Podle Herákové přišlo do ČR asi 1200 romských uprchlíků. "Přicházejí různé skupiny od nejvíce integrovaných až po ty z nejhorších sociálních podmínek. Je tam obtížnější integrace. Jsem proto v komunikaci s kolegou, který pracuje na sociálním odboru magistrátu, aby vznikla akční skupina," řekla Heráková.

Podle primátorky Vaňkové nelze uprchlíky nutit, aby zůstali v místě ubytování, které jim město nabídlo. "Máme informace, že tyto osoby migrují po celé republice a mění jednotlivá místa a často vyjíždí i mimo Českou republiku a pak se zase vrací pro dávky. Je to do jisté míry způsobeno i tím, že v rámci Evropy není koordinace a nesleduje se, jaký stupeň ochrany dostanou tito lidé v jednotlivých státech," řekla Vaňková. Na dotaz novinářů, zda mohou uprchlíci využívat dávky ve více státech, uvedla, že se to nedá vyloučit. "Tyto osoby mohou využívat benefity ve více státech, ale jsou to pouze informace, které nemám ověřené," dodala Vaňková.

Město kvůli integraci Ukrajinců prchajících před ruskou agresí zřídilo poradní skupinu. Bude městu radit v oblasti školství, zaměstnanosti i v sociálních službách. Zabývat by se mohla i romskými uprchlíky. "V minulosti jsme měli podobné příchody Romů z Rumunska. Tyto věci na nás působí, že jsou hodně aktuální. Z dlouhodobého časového hlediska ale žádný zásadní problém nepředstavovaly. Ti lidé se po vyhodnocení situace nejčastěji rozhodli vrátit zpátky, když zjistili určité limity v oblasti pomoci. Byl to pro ně takový pokus, omyl, takže poměrně brzy na to zapomeneme," řekl Topinka, který působí na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.