Přírodní památka Housle v pražských Lysolajích vypadá jako kaňon z filmu Karla Zemana
Území dnešní pražské městské části Lysolaje patří k oblastem s prastarým osídlením. Svá dočasná sídliště tam měli už před nějakými 30 tisíci lety „lovci mamutů“. Žily tam kočovné tlupy živící se lovem srstnatých nosorožců, pravěkých koní nebo zmíněných mamutů. Dnes tam najdete působivou přírodní památku Housle s řadou nejen přírodních zajímavostí.
O vsi Lysolaje se poprvé psalo v souvislosti s králem Přemyslem Otakarem I., který ji v první polovině 13. století daroval kapli svatého Václava na Pražském hradě. V roce 1968 byly Lysolaje připojeny k Praze, dnes tvoří samostatnou městskou část.
Housle, hluboký kaňon v pískovcových skalách, najdete právě v Lysolajích, na severozápadním okraji hlavního města. Tato přírodní památka je neobvyklým geomorfologickým útvarem vyhloubeným vodou v pískovcích. Je tu dobře patrná geologická stavba zdejší krajiny. Na starohorních břidlicích leží mnohem mladší pískovce druhohorního křídového moře. Bývají v nich zkameněliny nebo doupata ráčků. Na konci údolí je jeskynní výklenek. Při procházce Houslemi vás překvapí, jak často a náhle se tu mění flóra i fauna.
Naučná stezka Housle byla vybudovaná v roce 2012. Má deset zastavení, mezi která patří Zázračná studánka, Sad, Divadlo nebo právě Přírodní památka Housle. Stezka končí ve skalním amfiteátru.
Zázračná studánka je pramenem Lysolajského potoka. Nebylo tomu tak vždy. Ještě v první polovině 19. století si potok razil cestu celým údolím Houslí, přičemž vodu sbíral z mokřin, táhnoucích se až k silnici do Horoměřic. Pramen byl odnepaměti považován za zázračný. Podle legendy vytryskl v době sucha a vodě z něj jsou připisovány léčivé účinky. Mluví se i o pomoci, kterou na přímluvu Panny Marie dostali lidé v těžké situaci. Proto tu roku 1863 místní rolník nechal vybudovat kapli Panny Marie Sedmibolestné.
Sad v Houslích byl vysázen těsně před první světovou válkou. Dnes je zajímavou sbírkou odrůd, které se ve středních Čechách pěstovaly před sto lety. V současnosti tu přežívá několik posledních exemplářů chráněné třešně křovité.
Lesní divadlo s kruhovým jevištěm, které se nachází asi uprostřed naučné stezky, bylo vybudováno v roce 1949. Prvním představením, které milovníci Thálie uvedli, byla veselohra Václava Bárty Od mlýna k mlýnu. Je až k nevíře, že se v tak omezeném prostoru scházelo až čtyři sta diváků. Divadelní tradice v Lysolajích byla ale mnohem starší, už v roce 1893 místní založili spolek Krok a při něm dramatický odbor.
Dnes je rokle Houslí a její bezprostřední okolí zalesněno. Dřív to tak ale nebylo. Staré mapy a pozemkové knihy uvádějí pouze pole, louky a pastviny. Je možné, že les, který tu naši předkové vysázeli počátkem 20. století, je historicky prvním lesem v těchto místech. Proto zde téměř nenajdete typické lesní byliny či keře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
