Pylové alergie patří v Česku mezi ty nejčastější. Často vyvolávají astma

6. květen 2016

Až třetina lidí v Česku trpí nějakou formou alergie. Nejčastěji na pyl, roztoče a prach. V posledních letech ale přibývá také alergiků, které dráždí některé potraviny. Alergie mohou vést k vážným zdravotním potížím, někdy člověka ohrožují i na životě.

Nejpočetnější skupinu alergiků trápí pyly. Teď pomalu odkvétají břízy a přichází sezona trav.

„Zatímco v Brně už sezona břízy téměř skončila, v Liberci byla ještě minulý týden na vrcholu, takže tam se dá očekávat ještě velké množství pylu břízy. Někdy mezi 10. a 20. květnem už v nižších polohách očekáváme nástup plné sezony trav, což je vlastně nejdelší období výskytu významných alergenů v ovzduší,“ přibližuje Ondřej Rybníček z Pylové informační služby, kterou provozuje už 25 let.

Doma mohou pylovým alergikům pomoci speciální sítě do oken nebo čističky vzduchu, venku se ale svému alergenu nevyhnou. Lidem citlivým na roztoče zase pomáhá častější úklid a praní lůžkovin. Podle alergologa Jaromíra Bystroně pyl způsobuje paradoxně větší problémy ve městech než na venkově.

„Pyly se do města dostanou a vzhledem k tomu, že tam je většinou výšková a jiná zástavba, tak proudění vzduchu je ve městech mnohem horší a koncentrace pylů je dokonce vyšší než v otevřené přírodě,“ říká Bystroň.

Navíc jsou pyly modifikovány zplodinami z motorů a průmyslovými exhalacemi. „Sliznice pacientů jsou tak ve městech mnohem citlivější a i alergeny jsou kvůli chemii a zplodinám agresivnější,“ vysvětluje alergolog.

Nevětrejte, když je sucho a větrno

Bystroň doporučuje alergikům větrat jednorázově při bezvětří, při nebo po dešti. Naopak by neměli větrat, když je sucho a větrno.

„Protože pyly se dostanou dovnitř do místnosti, zachytí se v záclonách, polštářích, přikrývkách, v čalouněném nábytku. Pak je ta koncentrace vyšší než venku,“ dodává alergolog Jaromír Bystroň.

Poslední dobou je čím dál více lidí s alergií na některé potraviny. „Rozhodně se na tom podílí životní styl, potraviny, které jsme tady nikdy dříve neměli – v posledních letech si můžeme koupit a snít cokoliv, co se ve světě vypěstovalo a ulovilo,“ vysvětluje třebíčský alergolog Jan Rychter.

Imunita se buduje už v kojeneckém věku

mléko

Podle Státního zdravotního ústavu trpí potravinovými alergiemi asi tři procenta populace. Podle tamní doktorky Jany Kratěnové ovšem může být alergiků až dvakrát tolik. Podobný odhad má i dětský alergolog Martin Fuchs:

„Do roka věku má potravinovou alergii pravděpodobně, protože to u nás nikdy zmapováno nebylo, kolem osmi procent kojenců, což je obrovské číslo. Musíme si uvědomit, že každý rok se narodí přes 100 tisíc dětí, takže mluvíme o 8000, možná 10 000 kojenců, u kterých mohou jejich problémy způsobit potraviny. Větší polovička z nich budou alergie na bílkoviny kravského mléka.“

Všichni alergici by měli své potíže řešit s lékařem. Nejen pylové a roztočové alergie, ale i ty potravinové se totiž mohou přeměnit v astma. Zejména v dětském věku.

„Potravinová alergie má od kojeneckého věku tendenci vyhasínat a přelít se třeba do jiné alergie, jako jsou sezonní rýmy, astma, ekzém, ale už ne způsobené potravinovými alergeny,“ vysvětluje Fuchs. Dítě by se podle něj mělo s alergeny setkat už v kojeneckém věku, aby si tělo vybudovalo správnou imunitu.

„Když se dítě narodí, je velmi vybaveno imunitou maminky, ještě přes placentu. A tato imunita jakoby odeznívá. My ji musíme naučit toleranci, což je velmi aktivní děj. Když ten antigen nenabídneme v určitý moment vývoje dítěte, tak imunita se to zkrátka nenaučí tolerovat,“ dodává Fuchs.

autor: ivv
Spustit audio