Rabštejn se mění před očima. Parta nadšenců chce mít z kupy kamení zase hrad
Lidé si nemovitosti kupují běžně. Ale napadlo by vás koupit si hrad? Ze kterého navíc skoro nic nezbylo? Stalo se. Před dvěma lety si trojice mužů pořídila hrad Rabštejn u Chrudimi. A práce tam mají pořád dost, zabere asi tisíc hodin každý rok.
„Všichni jsme zvyklí pracovat, všichni jsme si rodinné domky postavili, takže tohoto se nebojíme. Pracujeme hlavně o víkendech. První týden v červenci si vždycky dáváme celý,“ říká Vít Novák. „Chtěli jsme hrad zachránit, což spočívá v zakonzervování viditelného zdiva. V tuto chvíli máme zakonzervováno takových dvacet třicet procent. Rádi bychom udělali archeologický stavební průzkum. Pod zemí se mohou nacházet nějaké místnosti nebo zdivo, o kterých se neví,“ doplňuje ho Miroslav Gregor.
Hrad = starosti
Původní podobu hradu mají majitelé v paměti. „Dřív jsme sledovali, jak hrad postupně chátrá a teď vidíme, jak se postupně stav zlepšuje. Děláme to s největší láskou a tak, jak si myslíme, že je to správně, ale samozřejmě pod odborným dohledem.“
S přestavbou jim pomáhají chrudimští památkáři. Podle Gregora dostávají taky dotace. „Trochu jsem se tomu bránil, ale je vidět, že nějaké náklady s tím spojené jsou. Můžeme uhradit třeba stavbu lešení, koupili jsme si míchačku, centrálu. Něco stojí písek, nafta a podobně.“
Na kulturní památce se prý nejvíc podepsala vichřice v roce 2008. „Ta dodělala dílo zkázy. Hrad vypadal romantičtěji. Dnes ho máme spojený s prací, úkoly. Jako dítě jsem přemýšlel, odkud budu házet šišky. I tenkrát jsem měl takové představy, že by se to mělo dostavět. Ty dětské sny se nám tímto asi trochu splnily,“ připouští Vít Novák.
Zástupy turistů zatím nečekají
Komorní místo s atmosférou a pozitivní energií, kterému by turistické davy neprospěly. Tak sami pánové Rabštejn popisují. „Chybí tam informační tabule. Památka je ale opravdu dost ohrožená. Jednou jsem tam viděl dva malé hochy, jak lezou po zdi, padají jim kameny. Bojíme se, aby tam nedošlo k nějakému úrazu. Samozřejmě všichni jsou na druhou stranu vítáni. Nikoho jsme nikdy nevyhodili a rádi cokoliv o historii povíme. Zatím ale žádnou turistickou propagaci neděláme,“ říká Novák.
Kdo chce přiložit ruku k dílu, může přijet v sobotu 30. dubna. „Děláme brigádu. Rádi bychom si tak v padesáti šedesáti lidech podávali kameny po stráni. Utvoříme živého hada. Uvítáme i letní pomoc u míchačky,“ usmívají se Vít Novák a Miroslav Gregor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
