Rajčata vedle bazalky, žížalí kompost a další triky pro zahrádku na balkoně

14. březen 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Na balkóně můžete vytvořit zahrádku jakou chcete - třeba středomořskou

Bydlíte v domě nebo v bytě a stýská se vám po přírodě? Vypěstujte si ji na vašem balkoně či parapetu. Můžete tam mít jak rozkvetlé květiny, tak bylinky, ovoce i zeleninu a stačí k tomu jen pár obyčejných truhlíků. Ty pak můžete vyživovat třeba podomácku vyrobeným kompostem. Poradíme, jak na to.

I když ještě není ten čas, kdy bychom mohli s klidem vystrčit květináče s rostlinami na prosluněný balkon, už teď si můžeme začít naši balkonovou zahrádku plánovat.

„Nejpříhodnější pro pěstování rostlin je západ či jihozápad. To ale neznamená, že když máme balkon jinak orientovaný, musíme se balkonové zahrádky vzdát,“ říká odbornice na pěstování rostlin v květináčích Anita Blahušová s tím, je pak ale lepší pěstovat tam rostliny, kterým naše prostředí vyhovuje lépe, aby nám co nejlépe prospívaly.

„Základní pravidlo pro naprostého laika, když jde vybírat rostlinu, je, orientovat se podle jejího vzhledu – pokud má veliké ploché listy, bude prosperovat ve stínu v polostínu. Naopak rostlinám s drobnými lístky, nebo pokud jsou ty lístky chlupaté či mají stříbřitou barvu, se bude dařit na stanovišti, které je sušší a praží tam slunce,“ radí Anita Blahušová.

Sazeničky v kartonu od vajec

Květináči s rostlinami je dobré zaplnit náš balkon až tehdy, když máme jistotu, že je nezničí chlad. Ještě před tím si ale můžeme v bytě za oknem vypěstovat sazenice. Podle Anety Blahušové k tomu nepotřebujeme nic speciálního, stačí kuchyňský odpad.

„Já třeba používám na předpěstování kartonové krabice od vajec, ruličky od toaletního papíru či kuchyňských utěrek – ty se ale, na rozdíl od toaletního papíru, kde je velikost ideální, musí nastříhat na menší kousky. Do nich nasypete zeminu nebo substrát a semínka zasadíte. A když vám vyklíčí, můžete je zasadit do květináče i s tou kartonovou ruličkou, která se tam v průběhu roku rozpadne,“ radí Anita Blahušová. Je to totiž lepší pro manipulaci s rostlinkou a zároveň tak můžete mít dobrý pocit, že recyklujete.

Ani květináče, do kterých sazenice pak dáváte, nemusíte pořizovat nijak speciální. Může to být v podstatě cokoli, jen ta nádoba musí mít dole odtok přebytečné vody. „Kde bych se ale zamyslela nad výběrem květináčů, jsou jižní strany balkonu, tedy tam, kde slunce hodně praží. Tady bych nepoužívala černé květináče, nebo květináče kovové, v nich by se mohly kořeny rostlin v podstatě uvařit. Šlo by to jen, když budou řádně zastíněné,“ říká Anita Blahušová.

Na balkóně úspěšeně vypěstujete také zeleninu

Jahody se salátem či aksamitníkem

Na balkoně můžete s přehledem pěstovat jak květiny, tak bylinky, zeleninu a ovoce. „Výborné jsou měsíční jahody, vedle toho bych vysázela třeba salát. Tady ale doporučuji spíše listové saláty než hlávkové, které můžete postupně odtrhávat a případně i dosázet,“ tvrdí Anita Blahušová s tím, že zelenina se dá na balkóně pěstovat zcela bez problémů, jen jsou volit ty druhy na to určené. Rajčata jsou například lepší keříková či balkónová apod.

Anita Blahušová upřednostňuje pěstovat v jednom truhlíku více druhů rostlin. „Je zajímavé, že spolu hodně fungují například i ty rostliny, které spolu fungují i na talíři. Třeba bazalka a rajčata nebo kmín a brambory. Takové univerzální rostliny, které prospívají vždy a hodí se ke všemu, jsou měsíček zahradní a aksamitník neboli afrikán. Navíc pomáhají udržovat ostatní rostliny zdravé, pomáhají proti škůdcům apod.,“ tvrdí Anita Blahušová s tím, že například aksamitník je velmi užitečný i proto, že vylučuje do půdy látky, které ji ozdravují a odpuzuje háďátka. V každém případě je ale podle Anity Blahušové třeba dodávat do květináčů průběžně rostlinám další živiny. Ty totiž rostlina z takto uzavřené půdy brzy vyčerpá. Ideální může být kompost. A i ten je možné si vyrobit doma v bytě.

Žížalí kompostér v kuchyni

Stačí si pořídit žížalí kompostér, tedy vermikompostér. Nepoužívají se tady ale naše obyčejné žížaly, ale tzv. žížala kalifornská, která zpracovává odpad podstatně rychleji. Její nevýhodou je to, že musí být v teplotě vyšší než 18 st. C, tedy nemůžete ji mít venku. „Já se přiznám, že mám vermikompostér v kuchyni,“ směje se Anita Blahušová a dodává: „Počáteční obavy, že to bude nehygienické a cítit, se velmi brzy rozplynuly. Ten kompost voní spíš jako lesní půda, tedy příjemně a to jen, když to otevřete.

Žížalí kompostér si můžete běžně koupit, ale také vyrobit. Jsou to jen tři nádoby s víkem na sobě položené, kde to víko musí být proděravělé. „Do prostřední nádoby dáte základ, třeba natrhané kartonové krabice od vajíček a vložíte žížalí násadu kalifornských žížal, které se dají běžně koupit třeba na internetu,“ radí Anita Blahušová. Žížaly vám tak zpracují odpad z kuchyně - slupky, zbytky ovoce, zeleniny, rostlin, skořápky od vajíček, pytlíky s čajem atp. Z toho vám udělají žížaly blahodárný kompost. Co se tam ale nesmí dávat, je vařené jídlo a maso.

„Když už budete mít prostřední díl plný kompostu, stačí začít dávat žížalám potravu do horního dílu, ony vám tam brzy přelezou a vy můžete kompost vysypat a použít. A tak stále dokola,“ říká Anita Blahušová s tím, že do dolního dílu kompostéru pak odtéká přebytečná vlhkost, která je ale také velmi užitečná. Říká se jí žížalí čaj a po zředění vodou lze použít jako báječnou rostlinám velmi prospěšnou zálivku.

autor: RUS
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...