Romský folklór v Čechách a na Moravě
Setkáte-li se kdekoliv na světě s Romy, setkáte se také s hudbou. Hudebníky jsou blízcí příbuzní Romů v Indii - domové a mirási, hudebníky jsou Romové v Iráku, Makedonii, Rusku, Španělsku i Maďarsku.
Provozování hudby na vrcholové úrovni je jedním z významných prvků romské identity. Na našem území a na území Slovenska se setkáváme s podobou maďarského romského hudebního folklóru.
Hudební lidové umění našich Romů, po desetiletí žijících usedle na jednom místě, kde muži často působili jako hudebníci hrající na neromských zábavách, se sblížil s folklórem té které oblasti.
Čím je ale typická pravá romská hudba, jak ji poznáme a do jakých skupin se dělí? A v čem se liší od českého a moravského folklóru? Hosté Markéty Ševčíkové byli etnomuzikoložka Zuzana Jurková, zakladatelka festivalu romské kultury Khamoro Jelena Silajdžič, a romští virtuózní houslisté Ivan Herák a Viliam Didiáš. Poslechněte si v záznamu pořadu Folklorní notování.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
