S básníkem Vítem Slívou v Boudě na Návrší

Básník a středoškolský pedagog – češtinář, latinář a řečtinář Vít Slíva – se narodil 11. ledna 1951 v Hradci nad Moravicí. Ale už od počátku sedmdesátých let žije v Brně.

Původně učil na gymnáziu na Slovanském náměstí v Králově Poli a právě zde se z okruhu jeho bývalých žáků a dalších autorů zrodila tzv. královopolská škola.

Po roce 1998 Slíva odchází do Opavy, kde žije, a učí na nedalekém Mladecku. Po šesti letech se toto intermezzo v jeho životě uzavírá, básník se vrací do Brna a nachází uplatnění jako učitel na Biskupském gymnáziu, kde působí dodnes. Na Opavsko se ale každé léto vrací: na kopci nad rodnou obcí, nazývaném Babinčák podle jména jeho dědy-hospodského, má totiž Boudu, kde tráví prázdniny a píše.

Letos vydal v brněnském nakladatelství Host už jedenáctou básnickou sbírku. V jejím titulu je alternativní pojmenování hradeckého kopce: Návrší. Vít Slíva je jedním z nejvýznamnějších současných českých básníků – je nositelem ceny Magnesia litera i Ceny Nadace Českého literárního fondu.

Jako by se do těch nemnoha slov vešel celý jeden básnický osud? To ani náhodou! Za těmi větami – mezi řádky - je mnoho nedopovězeného, ba dokonce zneklidňujícího. Nahlédnout mezi řádky či za verše se pokouší rozhlasový dokument s názvem Návrší, který byl natočen v brněnském studiu Českého rozhlasu (premiéra na stanici Český rozhlas Dvojka 21. prosince ve 22 hodin).

Při natáčení s Vítem Slívou v průběhu letošního roku pořídila Alena Blažejovská také několik vzácných nahrávek, které v dokumentu neuslyšíte, protože zazní výhradně v magazínu Českého rozhlasu Brno Zelný rynk. Básník na nich čte pět svých básní, které jsou věnovány rozhodujícím lidem a momentům v jeho životě.

Tyto básně také komentuje a vypráví o okolnostech jejich vzniku. Jsou to verše věnované jeho synům, mamince, tatínkovi – a kupodivu i tělocvikáři Oldřichu Štverkovi, který na něj měl v dětství určující vliv.